Delší okruh v okolí Kotle vede přes Medvědín, Horní Mísečky, Dvoračky, Kotelní jámy, Harrachovy kameny, Zlaté návrší a Šmídovu vyhlídku. Měří přibližně 13,7 kilometru, nastoupá se na něm kolem 508 metrů a orientačně zabere pět hodin. K Medvědínu se lze podle sezony vyvézt lanovkou, případně vyrazit ze Špindlerova Mlýna podle turistického značení.
Samotný vrchol Kotle značená cesta míjí. Hora leží na území Vítkovic v Libereckém kraji a její okolí patří k nejcennějším částem Krkonošského národního parku. Trasy tu vedou hřebenovou krajinou, kde se střídají horské louky, skalní vyhlídky a stopy dávnější i novější historie.
Ledovcové stěny Kotelních jam
Na svazích hory se otevírají Velká a Malá Kotelní jáma, mohutné ledovcové kary položené zhruba ve výšce 1 050 až 1 410 metrů nad mořem. Velká jáma vznikla v žule, menší v hornině zvané svor. Mezi oběma prohlubněmi se zvedá skalnatý Kotelský, někdy také Liščí, hřebínek.
Ledovcovou minulost okolí připomínají také morény a Mechové jezírko. Podle Správy KRNAP jde o jediné dochované jezero ledovcového původu na české straně Krkonoš. Místní geologická pestrost má význam i pro rostliny: minerálně bohaté erlány a vápencové horniny umožňují výskyt vzácných druhů, například ostřice krkonošské, ostřice skalní a chrastavce krkonošského.
Na kary je dobře vidět od Harrachových kamenů, samostatného skalního výchozu vysokého 1 421 metrů. Leží u cesty mezi Zlatým návrším a Dvoračkami. Kotelní jámy jsou také lavinovou lokalitou, a proto se v nich nevyplácí opouštět značené trasy.
Kamenná Růženčina zahrádka
Na severním svahu Kotle, přibližně ve výšce 1 370 metrů, leží kamenný val s tvarem připomínajícím květní lístky. Název Růženčina zahrádka odkazuje právě na jeho neobvyklý půdorys. Val obkružuje část horské louky a jeho původ zůstává předmětem různých výkladů.
Na mapě Krkonoš od Manna se místo objevuje už v roce 1742. Archeologický průzkum ze 70. let 20. století nepotvrdil, že by šlo o pravěkou památku; za pravděpodobnější se považuje novověký vznik spojený s hospodařením harrachovského panství. Jedna z teorií spojuje název se jménem Rosa či Růžena, které mohlo patřit ženě z rodu Harrachů.
Řopíky a další stopy opevnění
V letech 1937 až 1938 se v okolí budoval úsek československého lehkého opevnění s označením H-3 Kotel. Do začátku druhé světové války nebyl dokončen, v krajině však zůstaly řopíky i rozestavěné objekty. Dochovaly se rovněž zákopy, polní úkryty a stanoviště určená pro kulomety a dělostřelectvo.
Některé pozůstatky lze zahlédnout ze značených cest. Na trase od horní stanice lanovky na Lysé hoře směrem ke Kotli jsou vidět objekty č. 211/A-140 a 212/A-140 i pozůstatky staveniště objektu č. 210/A-160. Vojákům, kteří opevnění stavěli, sloužily jako kasárna nedaleké Jestřábí boudy. Za války v nich později fungovala výzkumná stanice, která porovnávala tundrové podmínky Krkonoš a Skandinávie.
Některé bunkry si lze prohlédnout zblízka, vstupovat do nich ani scházet k nim mimo cestu ale není vhodné. Objekty mohou být poškozené a okolní terén citlivý.
Kratší cesty po hřebenech
Kdo nechce absolvovat celý okruh, může zvolit kratší úseky po hřebenových cestách. Jedna možnost vede od Zlatého návrší přes Harrachovy kameny směrem k Dvoračkám, další přes Kotelské sedlo a Růženčinu zahrádku. Vedení tras a jejich průchodnost se mohou měnit podle počasí, sezony a údržby.
V zimě je třeba sledovat tyčové značení i lavinovou situaci. Kotelní jámy jsou místem, kde se mohou uvolňovat laviny, a výprava mimo vyznačené cesty proto není bezpečná.