V Mokřínkách začíná okruh, na kterém se hornická minulost Nízkého Jeseníku ukazuje přímo v terénu. Naučná stezka Dědictví břidlice vede mezi Mokřínkami a Zálužným kolem starých lomů, hald a důlních děl. Do podzemí přitom není nutné sestupovat: příběh těžby lze poznávat i z lesních a polních cest.
Od kamene na střechách k podzemním štolám
Břidlice se v oblasti využívala už ve středověku, výraznější těžba a výroba střešní krytiny se rozšířily od 18. století. Nejprve se kámen dobýval v povrchových lomech, později také pod zemí. Na svazích a v lesích tak zůstaly stopy obou způsobů práce.
Vytěženou břidlici bylo třeba zpracovat i dopravit k zákazníkům. Na povrchu dolů ji lidé štípali a řezali, s přepravou výrobků pomáhali mimo jiné majitelé okolních statků. Vedle zemědělců a dřevařů se v kraji objevovali horníci a dělníci. Těžba tak zasáhla nejen podobu údolí, ale i každodenní obživu jeho obyvatel.
Důlní díla v krajině
Jedním z výrazných míst na trase je Nittmannův důl v Zálužném. Jde o třípatrový komplex sahající přibližně 80 metrů pod zem. Jméno připomíná Johanna Nittmanna, který začal v Mokřínkách dobývat břidlici v první polovině 19. století. Zpočátku těžil povrchově, později pokračoval štolou.
V údolí potoka Horník jsou patrné také haldy dolů spojovaných s Johannem Raabem. Raabova štola je část někdejšího důlního díla přístupná veřejnosti a z uváděných sedmi Raabových štol jediná, kterou lze navštívit. Vstup je nutné předem objednat, není tedy běžnou součástí volného průchodu naučnou stezkou.
Okruh od starého zájezdního hostince
Výchozím i cílovým bodem trasy je areál Rekreačního střediska Bílá Holubice v Mokřínkách. Stojí zde někdejší zájezdní hostinec, doložený už kolem roku 1750. Nacházel se poblíž brodu přes Moravici na staré cestě z Opavy přes Melč a Budišov nad Budišovkou směrem na Olomouc. Připomíná tak další kapitolu zdejší krajiny, spojenou s cestováním a obchodem.
V areálu je také expozice Imaginárium břidlice, která představuje úvod do tématu, s nímž se návštěvník později setká venku mezi haldami a důlními místy.
Trasa má 15 zastavení
Okruh měří přibližně sedm kilometrů a tvoří jej 15 zastavení, 21 informačních tabulí a tři odpočívadla. Texty jsou v češtině i polštině. Většina cesty vede po lesních a polních cestách, část po silnici a krátký úsek přes louku. Podle turistického popisu je stezka vhodná také pro rodiny s dětmi.
V prostoru Nittmannova dolu jsou dvě prudká klesání, která lze obejít. Trasa je vyznačena kolíky-rozcestníky a její průchod lze přizpůsobit; k poznávání hornické historie není potřeba vstupovat do podzemí.