Na místě rozhodující bitvy
Lipanská mohyla stojí nad místní částí Lipany, která patří k obci Vitice. Právě tady se 30. května 1434 odehrála bitva mezi dvěma křídly husitského hnutí. Proti vojskům táborského a sirotčího svazu se postavila koalice utrakvistické šlechty a katolických spojenců.
Střet skončil porážkou radikálních husitů. V boji zahynul také jejich vůdce Prokop Holý. Bitva u Lipan tak znamenala výrazný zlom v politickém i náboženském vývoji českých zemí a zároveň patří k posledním významným střetům husitských válek.
Dnes je možné bojiště vnímat jako otevřenou krajinu, nikoli jen jako místo známé z učebnic. Návštěva mohyly může být krátkou zastávkou při poznávání Vitic, Kouřimska a Českobrodska. Z vrchu se navíc otevírá pohled do okolí.
Pomník inspirovaný Žižkovou mohylou
Památník Prokopa Holého byl odhalen 4. září 1881 z iniciativy spolku Prokop. Jeho autorem byl smíchovský kamenický mistr Karel Koutek, který se při návrhu inspiroval Žižkovou mohylou u Přibyslavi.
Monument tvoří hranolový podstavec z žernovských žulových kvádrů. Na něj navazuje válcový tambur zakončený kamennou homolí z dobropolského pískovce. Na povrchu jsou reliéf kalichu, datum odhalení a pamětní desky.
Původní kamenné nápisy poškodili vandalové už krátce po vzniku památníku. V roce 1893 je proto nahradily železné desky vyrobené v pečecké slévárně Suchý, Jouza a spol. Další desky postupně přidávaly spolky a organizace, které se k místu hlásily. Poslední z nich přibyla v roce 2014.
Historická krajina s vlastními pověstmi
Okolí Lipan ukrývá i příběh zaniklé vsi Lipská. Ta je v písemných pramenech doložena už ve 14. století a podle obecních historických materiálů pravděpodobně zanikla v souvislosti s bitvou. Název dnešních Lipan tak odkazuje nejen k současné místní části, ale také ke staršímu osídlení, které události roku 1434 poznamenaly.
S Prokopem Holým se spojuje také pověst o takzvaném Prokopově smrku. Jde však o místní tradici, nikoli o spolehlivě doložené určení místa, kde husitský vojevůdce zemřel nebo byl pohřben.
Areál byl v roce 1990 upraven. Přibyly chodníky, parkoviště pro osobní automobily, informační prvky, pamětní desky a nová zeleň. Mohyla tak dnes slouží jako pietní místo, vyhlídka i názorná zastávka při poznávání zdejší krajiny.
Vzpomínky, poutě a rekonstrukce
U mohyly se od jejího odhalení konaly vzpomínkové poutě a veřejná shromáždění. V letních měsících sem míří také turisté a školní výpravy, pro které představuje místo ukázku dějin zasazených přímo do krajiny.
Při příležitostných historických rekonstrukcích se okolí vrací do atmosféry 15. století. Součástí programu bývá dobový trh, vojenský tábor, šerm, ukázky historických zbraní a řemesel nebo komentovaná bitevní scéna. Termíny a podmínky těchto akcí se mohou měnit.
Mohyla je kulturní památkou od roku 1965 a od roku 1995 také součástí ochranného pásma Památníku bitvy u Lipan. K místu se dá zamířit podle označení Lipany nebo Vitice; jako orientační bod může posloužit nedaleká Kouřim, která však není správní obcí památníku. Oficiálně uváděné souřadnice jsou přibližně 50° 1′ 42,588″ N, 14° 56′ 13,62″ E.