Jen 300 metrů dlouhý úsek Svratky pod Vírskou přehradou nabízí jiný zážitek než sjíždění přírodní řeky. Koryto doplňuje čtrnáct betonových překážek vysokých zhruba 60 až 80 centimetrů, které usměrňují proud. Vodácká trať slouží od roku 1960.
Slalom na krátkém úseku
Kanál je přibližně dvacet metrů široký, jeho spád činí kolem tří metrů a průměrná hloubka je asi 75 centimetrů. Prahy zpevněné betonem mění proudění vody a vytvářejí prostor pro slalomové ježdění. Na krátké trati tak záleží na tom, jak vodák čte proud a zvolí průjezd mezi překážkami.
Vírský úsek má také dlouhou závodní tradici. První slalom na divoké vodě se tu uskutečnil v roce 1960 a zúčastnilo se ho 150 závodníků. Později kanál hostil i mezinárodní závody, jejichž konkrétní roky nejsou uvedeny.
Delší plavby po Svratce
S okolím Víru se pojí také Svratecká třicítka, tedy sjíždění řeky z Víru do Štěpánovic. Tato delší trasa se v minulosti spojovala se zahájením vodácké sezóny a účastnily se jí stovky vodáků. Nešlo o jízdu na samotném třístovkovém kanálu; zmínky o akci mají historický charakter a nedokládají, že se pořádá i dnes.
Rytmus vody určuje přehrada
Průtok v kanálu ovlivňuje voda vypouštěná z přehrady a provoz vodní elektrárny Vír I. Možnost splutí proto nezávisí pouze na roční době nebo počasí: rozhodující jsou také aktuální podmínky a množství vody přitékající ze soustavy pod přehradou.
Vírská přehrada byla uvedena do provozu v roce 1958. Elektrárna zahájila provoz postupně: první soustrojí začalo pracovat v roce 1954, druhé v roce 1956 a trvalý provoz odstartoval v srpnu téhož roku. Přehrada slouží také vodárenským a protipovodňovým účelům a zajišťuje minimální průtok Svratky.