Co všechno prohlídka zahrnuje
Ve Vimperku si lze vybrat prohlídku Horního zámku, návštěvu muzea a v sezoně také trasu Dolním zámkem. Nádvoří jsou během otevírací doby přístupná volně, provoz jednotlivých částí se ale mění podle ročního období i průběhu obnovy. Zámecký areál tak není jen cílem pro milovníky architektury: přibližuje také dějiny města a život na Šumavě.
V budovách jsou patrné různé etapy vývoje. Gotické jádro doplňují renesanční a barokní úpravy i změny po požáru. V Dolním zámku lze na některých místech vidět zazděné otvory a pozdější příčky, které pozměnily původní renesanční dispozici. Výrazným prostorem je sál s malovaným záklopovým stropem o rozloze přibližně 250 metrů čtverečních. Národní památkový ústav ho označuje za unikát v evropském měřítku.
Od hradu na obchodní stezce k zámku
Počátky vimperského hradu se kladou nejspíše do poloviny 13. století. Střežil cestu z Bavorska do Čech a fungoval jako součást obranného celku, do kterého patřilo také město a pozdější opevnění Haselburg. To vzniklo v 15. století, kdy se rozvíjela dělostřelba.
V 16. století získali Vimperk Rožmberkové a hrad se postupně měnil v pohodlnější šlechtické sídlo. Na počátku 17. století přestavěli Novohradští z Kolovrat Horní zámek a nechali vystavět renesanční Dolní zámek s půdorysem ve tvaru U. Roku 1719 připadl celý areál Schwarzenbergům. Po požáru, který v roce 1857 způsobil úder blesku, následovala obnova a ta se výrazně podepsala na dnešní podobě Horního zámku.
Obnova přináší nová odhalení
Národní památkový ústav převzal zámek v roce 2015 po desetiletích chátrání. Projekt nazvaný Probouzení zimního zámku zahrnuje opravy budov, vznik návštěvnického zázemí, moderní muzeum i prohlídkové trasy, které návštěvníkům přibližují příběh jednotlivých částí areálu.
První etapa obnovy probíhala v letech 2017 až 2021 a její náklady činily 137 milionů korun. Práce zasáhly část interiérů a fasád Horního zámku, renesanční stropy, secesní výmalby i dřevěné konstrukce. Restaurátoři se věnovali také 356 předmětům. Druhá etapa, která podle sdělení NPÚ z 31. srpna 2026 probíhala v letech 2023 až 2026, zahrnovala mimo jiné střechy, krovy, fasády, Černou bránu, správní zázemí a Hodinovou věž.
Při opravě Hodinové věže se pod mladšími vrstvami ukázala malovaná nároží, pozůstatky gotického arkýře a renesanční portál. V srpnu 2026 přibyla do jedné z makovic nová časová kapsle. Nalezena byla také schránka z roku 1858, uložená po požáru; obsahovala listiny a mince. Další plánovaná obnova se má soustředit na Dolní zámek. Zahájení prací se očekává na podzim 2026 a předpokládaný objem činí zhruba 100 milionů korun.
Muzeum připomíná život na Šumavě
Muzeum Vimperska působí na zámku od roku 1961. Jeho expozice se věnují nejen historii sídla, ale také místnímu knihtisku, sklářství, dřevařství, lovu, Zlaté stezce a každodennosti ve 20. století. Součástí příběhu pohraničního regionu je i téma železné opony.
Mezi osobnostmi spojenými s městem muzeum připomíná tiskaře Johanna Steinbrenera. Zastoupené je také lidové prostředí a tvorba spjatá se Šumavou. K cenným exponátům patří první vydání knihy Josefa Váchala Šumava umírající a romantická, která zachycuje vztah umělce i obyvatel k místní krajině a jejím proměnám.
Od zámeckého areálu k oboře
Historický celek nekončí u hlavních zámeckých budov. Patřily k němu také hospodářské dvory, špitál, městské opevnění, Haselburg a obora. V oboře se zachovaly části staré cestní sítě a dvě vyhlídky. Návrat k původnímu loveckému využití se neplánuje; do budoucna se uvažuje spíše o zpřístupněném lesoparku a klidové zóně propojené se zámkem a městem.
Vimperk leží přibližně 12 kilometrů od Boubína a 20 kilometrů od Kvildy. Od vlakového nádraží vede k zámku červená turistická značka dlouhá asi 2,2 kilometru.