Od vimperského zámku vede zámecká alej ke Starému hřbitovu, kde stojí kostel sv. Bartoloměje. Zvenčí působí nenápadně, uvnitř však nabízí rozsáhlou malířskou výzdobu s výjevy z několika staletí. Malby, odkryté při úpravách kostela v letech 1969 až 1971, vyprávějí o Kristovi, Panně Marii i svatém Bartolomějovi.
Stavba spojená s počátky Vimperka
Kostel najdete ve svahu zámeckého vrchu, mezi ulicemi Hřbitovní a Zámecká alej, severovýchodně od historického centra. Založen byl pravděpodobně ve druhé polovině 13. století, snad v době budování vimperského hradu. Původně sloužil jako farní kostel a patřil k prvním významným stavbám v místě, odkud se později rozvíjelo město.
Raně gotický kostel měl jednu loď, obdélný presbytář a trámový strop. V 17. století se loď zvýšila asi o půldruhého metru, dostala klenbu a dřevěnou kruchtu; měnila se také okna. Dnešní podobu ovlivnily novogotické a pseudogotické úpravy. Ze staršího stavebního období se dochoval například raně gotický portál se sloupky a kalichovitými hlavicemi. Nad průčelím je malá sanktusová věžička.
Malby z různých období
Po odkrytí byly nástěnné malby restaurovány v roce 1999. Nejde o jednotný soubor vytvořený v jedné době: jednotlivé vrstvy zachycují různé části biblických příběhů. Ve presbytáři se nachází starší christologický cyklus z druhé čtvrtiny 14. století. Zobrazuje Zvěstování, Navštívení Panny Marie, Narození Páně a Obětování v chrámu, ale také Heroda, Vraždění neviňátek a Útěk do Egypta.
V kněžišti jsou dále symboly čtyř evangelistů, postavy, které se dosud nepodařilo přesně určit, a malby napodobující zavěšené draperie. Na jižní stěně překrývá mladší Ukřižování, patrně z druhé poloviny 14. století, dvě starší malovaná pole. Dochovaly se tu také Klanění králů, Bičování Krista a Nesení kříže.
Další cyklus ze života Krista vznikl před polovinou 15. století a jeho část je zachována na severní stěně lodi. Osmnáct čtvercových polí zahrnuje Narození Páně, Klanění tří králů, Vjezd do Jeruzaléma, Poslední večeři i scény Krista před Pilátem, Korunování trním a Ukřižování. Následují Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení. Nad vítězným obloukem se k nim přidávají výjevy ze života sv. Bartoloměje.
Patron, náhrobky a okolí kostela
Hlavní oltář zdobí novobarokní socha sv. Bartoloměje z 19. století. Jeho starší socha z 15. století je uložená v archivu Muzea Vimperska. V kostele jsou také obraz Vzkříšení Páně z druhé poloviny 18. století a obraz sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 19. století. Svátek sv. Bartoloměje připadá na 24. srpna. Jeho atributem bývá nůž a vlastní stažená kůže, odkaz na mučednickou smrt.
Presbytář doplňují gotické a raně novověké náhrobky, většinou z vápence. Jeden z nich připomíná novorozence: na náhrobku je dítě v zavinovačce a čáp. Latinský nápis se věnuje pomíjivosti života a nabádá k odpovědnému životu.
Kostel je součástí areálu Starého hřbitova. V jeho blízkosti stojí barokní kaple Čtrnácti svatých pomocníků, kterou roku 1708 založil sklářský huťmistr Michal Müller. Pod hřbitovem se nachází také kamenný sloupek se sousoším sv. Anny Samotřetí z poloviny 16. století.
Prohlídky a nové využití
Kostel po desetiletí sloužil také ke smutečním obřadům. V roce 2025 byla dokončena a zkolaudována nová pietní síň, a obřady se proto přesunuly jinam. Město oznámilo, že pro kostel bude hledat další využití. Jeho pietní charakter a historická hodnota však zůstávají součástí příběhu tohoto místa.
Od roku 2025 se nabízejí komentované prohlídky, zpravidla ve středu dopoledne a kolem poledne. Termíny, případné vstupné i možnost rezervace se mohou měnit. Ke kostelu lze dojít od vimperského zámku zámeckou alejí; návštěvu je možné spojit s prohlídkou zámku, historického centra a městského opevnění.