Roztěž leží jihozápadně od Kutné Hory. Zámecký areál na vyvýšenině je oplocený a bez předchozího svolení do něj ani do parku vstoupit nelze. Výlet do okolí přesto nabízí víc než pohled na sídlo zvenčí: v lesích a krajině se dochovaly stopy někdejších alejí, lázní i promyšleného propojení s vrchem Vysoká.
Zámek, který měnil podobu
Lovecké sídlo nechal v Roztěži roku 1669 vybudovat Jan Špork. O starším hradu či tvrzi, které se s místem někdy spojují, se vyprávějí pověsti, jejich existenci se však nepodařilo spolehlivě potvrdit.
Výrazné úpravy přišly v letech 1826 až 1830. Zámek tehdy dostal další patro v empírovém stylu a vznikl také park. Na počátku 20. století následovala přestavba podle návrhů vídeňského architekta Leopolda Bauera. Dnešní podoba tak odráží několik stavebních etap a představy různých majitelů o venkovském reprezentativním sídle.
Areál je památkově chráněný a vedle zámku zahrnuje kapli a hospodářskou budovu, terasy s plastikami, dvouramenné schodiště s grottou a bazénkem, terasovou zahradu, domek zahradníka i staré skleníky. Zahrada původně vznikla ve francouzském stylu, později se proměnila v přírodněji působící anglický park, který navazoval na okolní lesy.
Od Roztěže ke kapli na Vysoké
Roztěž bývá spojována s širší krajinářskou koncepcí rodu Šporků. Zámek měl být propojen s kaplí svatého Jana Křtitele na vrchu Vysoká. Zamýšlená osa vedla přes bažantnici a hájovnu, ale také alejemi a lesními průseky. Dnes z těchto vazeb zůstaly jen části a jejich přesný význam se stále zkoumá.
Františku Antonínu Šporkovi se připisuje alej vedoucí směrem k Vysoké, kterou podle některých pramenů tvořilo přibližně 1100 lip. Nelze ji však považovat za neporušený celek. Původní uspořádání krajiny narušily mimo jiné golfové hřiště a pozdější změny hospodaření.
Na Vysoké nechal Špork koncem 17. století postavit kapli svatého Jana Křtitele, nazývanou také Belveder. Vysvěcena byla v roce 1698. Po zásahu bleskem roku 1834 vyhořela a dnes ji připomínají ruiny.
Bývalé lázně a příběh o prameni
Severně od Roztěže leží areál někdejších lázní s kaplí Panny Marie Pomocné, pramenem a bývalým hostincem. Kamenné lázně vznikly v roce 1825. Měly osm pokojů a osm koupelen a využívaly železitou vodu. Poutní vyprávění spojovalo místo se zjevením Panny Marie a léčivou mocí pramene; jde však o lidovou tradici, nikoli potvrzené léčebné účinky.
Zděná kaple nahradila starší dřevěnou stavbu a kolem roku 1830 k ní přibyla loď. Lázně bývaly oblíbeným cílem výletů obyvatel Kutné Hory. Místní tradice připomíná návštěvy Josefa Kajetána Tyla a Jaroslava Vrchlického. Tylovy procházky v okolí pak spojuje s inspirací k Fidlovačce i písni Kde domov můj. Také tato souvislost patří k tradovaným příběhům místa.
Co připomíná Roztěž dnes
Roztěž není místem, kde by se běžně chodilo na prohlídku zámeckých interiérů. Její příběh se skládá z jednotlivých zastavení: zámku za oplocením, cest v lesích, zřícené kaple na Vysoké a zbytků lázeňského areálu. Zámek se objevil ve filmu Setkání v červenci Karla Kachyni i v televizním seriálu Život na zámku.
Při pohybu v okolí je třeba respektovat soukromé pozemky a oplocení golfového areálu. Přístup k prameni i možnosti parkování se mohou měnit. Jednotlivé pozůstatky tak připomínají, jak se během staletí proměňovalo sídlo i krajina kolem něj.