Mostiště leží na horním toku řeky Oslavy v krajině Žďárských vrchů. Na pohled jde o poklidnou vodní plochu, ve skutečnosti však nádrž plní několik důležitých úkolů najednou. Zachycuje povodňové vlny, slouží jako zdroj vody pro vodárenskou soustavu, vyrábí elektřinu a pomáhá udržovat minimální průtok v Oslavě.
Technická stavba přizpůsobená údolí
Hráz v obci Vídeň je sypaná a kamenitá. Její těsnění tvoří zhutněné sprašové hlíny, zatímco oba svahy chrání obklad z kamenného zdiva. Kamenivo potřebné pro stavbu se získávalo přímo v místě, které později zaplnila voda.
Zajímavostí je také půdorys hráze. Levá část vede v přímce, pravá se stáčí do oblouku s poloměrem 150 metrů. Celá hráz je v koruně dlouhá 292 metrů, její koruna se nachází v nadmořské výšce 479,85 metru a od dna dosahuje výšky 28,7 metru. Široká je 5,8 metru.
Nádrž má celkový objem téměř 11,94 milionu metrů krychlových. Zásobní prostor z něj představuje přibližně 9,34 milionu metrů krychlových a hladina pokrývá asi 93 hektarů.
Proč Mostiště vzniklo
Za vznikem vodního díla stály především opakované povodně. Výrazným impulsem byla velká voda z roku 1902. Stavba byla dokončena v roce 1961 a v roce 1964 byla podle údajů správce, kterým je Povodí Moravy, uvedena do provozu.
Mostiště dnes tvoří součást širšího vodárenského systému. Surová voda z nádrže putuje do úpravny vody Mostiště, která dokáže zpracovat až 220 litrů za sekundu. Upravená voda následně zásobuje více než 80 tisíc obyvatel. Je součástí vodárenské soustavy jihozápadní Moravy, do níž patří také vodní dílo Vranov a prameniště Heraltice s úpravnou v Pokojovicích.
Vodárenský význam nádrže se týká části Žďárska, Velkomeziříčska a Třebíčska. Mostiště současně reguluje průtok v Oslavě a zmírňuje povodňové vlny, které by jinak pokračovaly níže položeným údolím.
V útrobách hráze pracuje elektrárna
Zařízení pro práci s vodou jsou soustředěna hlavně u levého břehu. Patří k nim odběrné a výpustné objekty, obtoková i tlaková štola, vodárenský odběr, rozvodna a odpadní štola.
Součástí komplexu je také malá vodní elektrárna umístěná pod zemí. Využívá energii vody, která nádrží protéká. Spodní výpust má průměr 1100 milimetrů a při nejvyšší hladině může odvést až 18 metrů krychlových vody za sekundu. Asanační výpusť o průměru 200 milimetrů má kapacitu 0,2 metru krychlového za sekundu.
Kam až nádrž zasahuje
Samotná hráz stojí ve Vídni na Vysočině, vodní plocha se však rozkládá i v dalších okolních územích. Zasahuje mimo jiné směrem k Olši nad Oslavou, místní části Velkého Meziříčí, a k Dolním Borům.
Pro návštěvníky je Mostiště zajímavé hlavně jako technická a krajinářská památka. Z veřejně přístupných cest a okolních obcí lze pozorovat hráz, vodní plochu i způsob, jakým je nádrž vložena do údolí Oslavy. Provozní objekty nejsou běžně přístupné v rámci turistických prohlídek.
Na koupání Mostiště není
Mostiště je vodárenská nádrž, nikoli běžná rekreační přehrada. Část břehů se nachází v ochranném pásmu prvního stupně, kam veřejnost nemá volný přístup. Koupání, vodní sporty ani volný pohyb kolem celé nádrže proto nejsou standardními možnostmi trávení volného času.
Při cestě k Mostišti je nutné respektovat značení a režim ochrany vodárenského zdroje. Přístupnost hráze i případná omezení se mohou týkat konkrétních míst. Nádrž tak zůstává především technickou a krajinářskou zajímavostí, která zároveň zajišťuje vodu pro region a pomáhá chránit údolí Oslavy před povodněmi.