Skupinu sedmi malých sklepů ve Věžničce lze snadno minout. Místní jim říkají lochy a jejich poloha ve svahu napovídá, proč se obyvatelé obce rozhodli ukládat úrodu právě tady, stranou od domů v údolí.
Úkryt před vodou z Jamenského potoka
V minulosti se Jamenský potok, který Věžničkou protéká, často rozléval z koryta. Domy v údolí tak byly vystavené záplavám a sklepy pod chalupami neposkytovaly pro skladování zásob dostatečnou ochranu před vlhkostí a pronikající vodou.
Na obecních pozemcích ve svahu směrem k Polné proto vznikly samostatné skladovací prostory, položené výš než dno údolí. K regulaci potoka došlo na počátku 20. století: místní údaje uvádějí roky 1906 až 1907, širší historické podklady období přibližně 1905 až 1909. Lochy ale zůstaly užitečné i po úpravě toku a obec je dál využívala.
Pro brambory i řepu k jarní výsadbě
Obvyklý sklípek měří zhruba dva a půl krát čtyři metry. Je poměrně nízký a nabízí stabilnější podmínky než skladování venku. Ukládaly se v něm především brambory, bílá řepa a další část úrody určená na zimu.
Některé lochy měly uvnitř dřevěnou přepážku a ve stěnách výklenky pro vybrané kusy řepy, které se schovávaly k jarní výsadbě. Otvor ve stropě umožňoval větrání, odváděl vlhkost a mohl sloužit také k nasypávání brambor. Zvenčí jej chránila malá stříška.
Jeden ze sklípků patřil místní pastoušce. Prostor tedy nesloužil jen hospodářům s větším majetkem, ale mohl být k dispozici také nemajetným obyvatelům. Zámky na některých dveřích naznačují, že lochy mohou mít praktické využití i dnes.
Stáří sklepů není přesně doložené
Věžnické lochy se někdy označují za středověké, jejich konkrétní stáří ale doložené není. U podobných venkovských sklepů na Vysočině se uvažuje o kořenech v pozdním středověku, nelze to však automaticky vztáhnout na každý jednotlivý sklípek ve Věžničce.
Jde o tradiční typ stavby, který se objevuje i v dalších obcích regionu. Podobné lochy jsou například v Loučkách, Dobroutově u Polné nebo v Nové Vsi u Batelova. Samotné označení se obvykle odvozuje z němčiny, kde souvisí s významem díry či otvoru; původ slova ale stáří konkrétních sklepů nedokládá.
Zastávka na cestě mezi Jihlavou a Polnou
Věžnička leží asi tři kilometry jižně od Polné a přibližně dvanáct kilometrů severovýchodně od Jihlavy. Nejvýraznější skupinu sklepů najdete u silnice, další lochy jsou rozptýlené ve středu obce i na jiných místech. Údolí Jamenského potoka a prostor návsi pomáhají pochopit, proč byly vyhloubeny právě ve svahu.
Obcí vede také cyklistická trasa z Jihlavy přes Věžničku do Polné; při cestě z Jihlavy se Věžnička nachází přibližně na jejím 13,6. kilometru. Nejde o návštěvnický areál s pokladnou ani pravidelnými prohlídkami. Sklípky je nejbezpečnější pozorovat zvenčí: některé mohou být soukromé, zamčené a stále používané. Do vnitřku lze vstoupit pouze se svolením vlastníka.