Z Větrušic lze zamířit dolů k Vltavě a projít krajinou, kde se na krátkém úseku mění podoba svahů i jejich porost. Národní přírodní rezervace Větrušické rokle ve Středočeském kraji chrání především teplomilnou přírodu skalních stepí. Vedle skal a rostlin tu zůstaly také stopy někdejšího hospodaření.
Horniny utvářejí podobu svahů
Rezervace byla vyhlášena v roce 1969 a rozkládá se na 24,72 hektaru. Zahrnuje skalní výchozy nad vltavským údolím, suťové svahy i plochy porostlé náletovými dřevinami. Otevřená místa vystavená slunci tak sousedí s křovinami a lesnatějšími částmi.
Podloží tvoří staré vulkanické a sedimentární horniny: mimo jiné spility, droby, břidlice a silicity, kterým se říká také buližníky. Na výchozech spilitů se daří bohatším vápnomilným společenstvům. Porosty na buližnících a břidlicích bývají chudší a objevuje se v nich například vřes nebo kostřava.
Teplomilná příroda a otevřená místa
Suché a slunné skalní stepi poskytují prostředí rostlinám přizpůsobeným teplu a nedostatku vláhy. Rostou tu například pěchava vápnomilná, bělozářka větvitá, tařice skalní, třemdava bílá a kavyl. Z živočichů jsou v rezervaci uváděni ještěrka zelená, užovka hladká a otakárek ovocný; jejich výskyt se liší podle místa a podmínek.
Pro zdejší přírodu je důležité, aby stepní plochy zůstávaly otevřené. Když je postupně zarůstají náletové dřeviny, jejich charakter se mění. V minulosti se na svazích vysazovaly také akáty a borovice černé, které jsou pro místní přírodní společenstva považovány za nevhodné. Péče o rezervaci se proto týká i zachování podmínek pro otevřené stepi.
Pastva, višně a skalní dutina
Horní části svahů se dříve využívaly k pastvě a nacházely se tu višňové sady. Jejich pozůstatky jsou v krajině viditelné dodnes, přesná doba vzniku ani zániku sadů však není uvedena. Staré ovocné stromy připomínají, že dnešní podobu svahů ovlivňovala vedle přírodních procesů také lidská činnost.
V rezervaci leží také skalní dutina Drábovna, která se někdy označuje jako Drápovna. Nejde o klasickou jeskyni: vznikla pseudokrasovým způsobem v silicifikovaných drobách a břidlicích. Na jejím utváření se podílely tektonické pukliny, zvětrávání a eroze Vltavy.
Do roklí se dá vyrazit z Větrušic směrem k řece. Členitý terén zahrnuje i úzké a prudké sestupy; jejich stav je vhodné před cestou ověřit.