Na adrese Budějovická 2 ve Veselí nad Lužnicí stojí dům, který připomíná mnohem širší poslání někdejšího Sokola. Secesní sokolovna čp. 2 sloužila nejen ke cvičení, ale také k pořádání divadel, koncertů, společenských setkání a později filmových projekcí. Dnes je kulturní památkou a při procházce historickou částí města ji můžete obdivovat alespoň zvenčí.
Na stavbu přispívali místní
Vlastní budovu chtěla veselská sokolská jednota získat už na konci 19. století. Stavební družstvo vzniklo podle odborných podkladů v roce 1899 a pro zamýšlenou stavbu se podařilo získat parcelu po zbořeném domě hrnčíře Václava Svobody.
Výstavba se opírala o široké zapojení místních obyvatel. Peníze přinášela divadelní představení, koncerty a další pořádané podniky, část nákladů pokryly členské příspěvky a jednota si vzala také půjčku u Občanské záložny. Sokolovna tak vznikala díky dlouhodobému finančnímu i organizačnímu úsilí zdejšího spolku.
U roku vzniku se prameny mírně liší, dokončení a slavnostní otevření však připadá na 23. července 1905. O události se dochovala také historická fotografie. Veselská jednota tím získala vlastní zázemí pro pravidelný tělocvik i pro veřejné akce.
Dům, který dotváří okolí kostela
Sokolovna stojí bezprostředně vedle kostela Povýšení svatého Kříže. Nárožní jednopatrová budova obdélného půdorysu je součástí uliční fronty a spolu s kostelem a okolní historickou zástavbou vytváří působivý městský celek.
Nejvýraznějším prvkem je dochovaná secesní fasáda. Najdete na ní pilastry, štukové ozdoby, sdružená okna, girlandu i rostlinné dekorativní motivy. Reprezentativní vzhled odpovídal významu stavby: měla být důstojným domem sokolské jednoty a současně praktickým místem pro pohyb, setkávání i různé programy.
Ženy, cvičení a první filmy
Využití budovy se postupně rozšiřovalo. Od roku 1908 v jednotě cvičily také ženy z Veselí a nedalekého Mezimostí. Sokolovna tak sloužila více generacím a tělovýchovné aktivity se neomezovaly pouze na muže.
Po první světové válce se její role posunula ještě dál. V roce 1920 získala veselská sokolská jednota licenci k provozování biografu. Sál prošel úpravami pro filmové projekce, přičemž si zachoval také původní funkci tělocvičny. Promítací zařízení ale znamenalo pro jednotu další zadlužení.
Budova tak nebyla jen sportovním zázemím. Během první republiky fungovala také jako kulturní centrum, kde se mohli lidé setkávat při veřejných podnicích a sledovat filmy.
Co si prohlédnout dnes
Sokolovnu najdete jižně od centra Veselí nad Lužnicí, v sousedství kostela Povýšení svatého Kříže. Při prohlídce z veřejného prostoru vynikne především její nárožní poloha, členění průčelí a secesní štuková výzdoba.
Po zrušení Sokola v roce 1948 přešel objekt do majetku Tělovýchovné jednoty Lokomotiva ve Veselí nad Lužnicí. Jeho využití se v dalších desetiletích proměňovalo a dnes je budova uváděna jako soukromý majetek. Interiér proto nemusí být běžně přístupný veřejnosti; při procházce městem si však můžete prohlédnout její historický exteriér a také vztah k sousednímu kostelu.