Procházku Velvary lze spojit s návštěvou kostela svatého Jiří, Pražské brány i městského muzea. V kompaktním historickém jádru se připomínají hudebníci, spisovatelka Berta Mühlsteinová, automobilový podnikatel Václav Klement i Karl Krohn, spojený se vznikem dobrovolného hasičstva.
Středověké město a jeho památky
Velvary mají význam nejen pro svou architekturu, ale také pro archeology. V historickém centru se našly doklady osídlení z doby římské, raného středověku i novověku. Městem se Velvary staly roku 1482, kdy jim toto postavení udělil Vladislav II. Jagellonský. Ve stejném roce město postihl rozsáhlý požár a shořel při něm městský archiv. Potvrzení dřívějších práv a privilegií pak Velvarům umožnilo navázat na jejich dosavadní význam.
Mezi výrazné památky patří kostel svatého Jiří s někdejším hřbitovem, náhrobky a kamennou ohradní zdí. Renesanční kostel byl postaven v letech 1613 až 1616 podle návrhu italského stavitele Santiniho Malvazione. Pražská brána zase připomíná dobu, kdy byly Velvary obehnány městským opevněním.
Rodáci, kteří se zapsali do dějin
Ve Velvarech se 16. října 1868 narodil Václav Klement, pozdější spoluzakladatel firmy Laurin & Klement. Začínal obchodem s jízdními koly a následně se spojil s Václavem Laurinem. Jejich podnik uvedl roku 1895 na trh jízdní kola Slavia, poté vyráběl motocykly a v roce 1905 představil automobil Voiturette A. Z malého středočeského města tak vedla cesta jednoho z průkopníků českého automobilového průmyslu.
Hudební tradice Velvar sahá do 18. století. Jan Antonín Koželuh se tu narodil 14. prosince 1738 a proslul jako skladatel chrámové hudby. Jeho dílo čítá přibližně 400 skladeb a bývá mu připisováno prvenství mezi českými autory oper komponovaných v italském duchu a jazyce. Od roku 1784 zastával funkci regenschoriho svatovítské kapituly.
O devět let později se ve Velvarech narodil Leopold Koželuh, skladatel, klavírní virtuóz a pedagog. Působil na císařském dvoře a patřil k významným osobnostem vídeňského hudebního klasicismu. Jeho příběh spolu s příběhem Jana Antonína připomíná, jak se čeští hudebníci uplatňovali také v kulturních centrech monarchie.
Na zdejším hřbitově leží také otec Antonína Dvořáka František, který byl hudebníkem a hostinským. Nedaleko jsou pohřbeny skladatelovy sestry Jana Anna Straková a Marie Urbanová. Hřbitov tak zachycuje i rodinné vazby, které Dvořáka spojují s Velvary.
Hasiči, spolky a ženský hlas
Karel Krohn založil ve Velvarech roku 1864 dobrovolný hasičský sbor; jeho stanovy byly schváleny 22. května. Městské prameny sbor označují za první český dobrovolný hasičský sbor. Při srovnávání v širším historickém kontextu se mluví o nejstarším či prvním českém sboru podle dobového a územního vymezení. Krohn se později stal velvarským starostou a ve městě roku 1913 zemřel.
Spolkový život se rozvíjel už od poloviny 19. století. Roku 1863 vznikl pěvecký spolek Hlahol, později přibyly hasičské a občanské spolky, Sokol i ochotnický divadelní spolek Tyl. Ve Velvarech se narodila také spisovatelka, básnířka a feministka Berta Mühlsteinová. Přátelila se a spolupracovala s Karolinou Světlou a byla členkou Amerického klubu dam, významného ženského spolku druhé poloviny 19. století.
Muzeum a stezky po Velvarech
Městské muzeum sídlí ve třech objektech: hlavní budově v Pražské ulici, Pražské bráně a galerii na špýcharu v Třebízského ulici. Hlavní expozice se věnuje dějinám města, představuje obrazy Jiřího Karse a také část malovarského cínového pokladu, barokní strop, malé varhany nebo dobovou školní třídu. V Pražské bráně se návštěvníci dozvědí o městském opevnění a uvidí fotografie Jindřicha Bišického.
Bišický byl stavitel a fotograf. Zanechal po sobě soubor snímků z první světové války, které zachycují dramatické proměny jeho doby.
Velvarské památky, Velvarský hřbitov a Velvarské mokřady mají vlastní naučné stezky. Hřbitovní trasa zahrnuje 21 zastavení u hrobů osobností spojených s městem. Po předchozí dohodě lze využít také komentovanou vlastivědnou vycházku; aktuální otevírací dobu muzea a případná omezení jednotlivých expozic je třeba před návštěvou ověřit.