Ve Velkých Pavlovicích se stačí vydat do ulice Pod Starou Horou, kam se přichází z ulice Trávníky. Čeká tam patnáct domků s nepravidelnými stěnami a střechami. Jejich barevná silueta kopíruje svah pod viniční tratí Stará hora, a proto celé řadě staveb vynesla přezdívky Opilé sklepy a Tančící sklepy.
Oficiálně jde o Vinařskou uličku Pod Starou Horou. Její podobu je nejlepší vnímat zvenčí: místo nabízí především neobvyklou architekturu a zajímavou zastávku na fotografování. Nejde o historickou sklepní uličku, ale o současné pojetí vinařského areálu, které se výrazně odlišuje od tradičních bílých sklepů a lisoven.
Současná stavba s výrazným tvarem
Areál vznikal od dubna 2011 do července 2012 a slavnostně se otevřel 15. srpna 2012. Prvotní návrh podle městských podkladů připravil místní Josef Veverka; starší materiály uvádějí také architekta Libora Foukala a tým vedený Jaroslavem Bendou. Vlnité, organické tvary mohou připomenout tvorbu Antoniho Gaudího nebo Friedensreicha Hundertwassera, stavby však s těmito architekty nijak nesouvisejí. Nejde ani o historickou památku.
Projekt získal třetí místo v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2012 v kategorii bytových staveb. Ocenění se týkalo moderního stavebního řešení, nikoli památkové hodnoty. Výrazná architektura dodnes rozděluje návštěvníky: někdo v ní vidí hravou avantgardu, jiný příliš odvážný až kýčovitý zásah do vinařské krajiny.
Vinařský areál, ne automaticky otevřené sklepy
Velké Pavlovice jsou významným vinařským místem, jejich sklepy jsou ale rozmístěné jinak než v obcích s tradiční souvislou sklepní uličkou. Ta ve městě podle městských materiálů chybí a mnoho vinných sklepů se nachází pod rodinnými domy. Opilé sklepy proto představují odlišnou podobu místního vinařského zázemí.
Dvanáct domků patří soukromým vlastníkům, další tři slouží k rekreačnímu ubytování. Pronajímané apartmány jsou dvoupodlažní a mají ložnice, kuchyňku, sociální zázemí, klimatizaci, balkony nebo terasu i hodovní místnost propojenou se sklepní částí. Každý z nich má kapacitu čtyř lůžek. Podzemní prostory tvoří klenuté archivní vinné sklepy.
Jednotlivé objekty ale nejsou automaticky přístupné veřejnosti a návštěvník v nich nemusí kdykoli zastihnout vinaře. Do interiérů se lze dostat v rámci konkrétní degustace, ubytování nebo organizované akce. Ve městě se během roku konají otevřené sklepy a další vinařské programy s ochutnávkami, regionálním občerstvením a setkáním s vinaři; zapojení Opilých sklepů se může u jednotlivých akcí lišit. Turistické informační centrum nabízí také turistickou vizitku s jejich motivem.
Od sklepů k rozhledně a historickým lisovnám
Výlet lze prodloužit k rozhledně Slunečná, odkud je z patnáctimetrové vyhlídkové plošiny výhled na vinice a okolní krajinu. Na rozhlednu vede 75 schodů, vstup je zdarma a podle města bývá přístupná bez časového omezení. Pokračovat k ní lze pěšky, na kole i autem. Nedaleko stojí také kaple svatého Urbana, patrona vinařů a vinohradníků.
Delší procházku nabízí naučná stezka Zastavení v kraji vína a meruněk, která měří přibližně 10,5 kilometru. Věnuje se vinohradnictví, výrobě vína, pěstování meruněk i zdejší krajině. Ve městě lze navštívit také historické vinné sklepy a lisovny, například habánský sklep nebo lisovnu z roku 1807 v ulici Ořechová. Právě jejich srovnání s moderními Opilými sklepy ukazuje, jak rozmanité podoby může mít vinařská architektura.