Moravské kartografické centrum ve Velkých Opatovicích nabízí návštěvu, při níž se na krajinu nedíváte jen z papíru. Jeho hlavním exponátem je rozměrný reliéfní model historických zemí Moravy a Slezska. Zachycuje podobu území ve druhé polovině 19. století a zabírá přibližně 110 metrů čtverečních.
Reliéfní mapa z 79 částí
Plastická mapa vznikla v měřítku 1 : 25 000. Po sestavení měří přibližně 18 krát 12 metrů a skládá se ze 79 dílů. Původně sloužila vojenským účelům a vychází z výsledků druhého, především však třetího rakouského vojenského mapování, které patřilo k nejvýznamnějším zeměměřickým počinům své doby.
Po vystavení na brněnském výstavišti za první republiky mapu převzala armáda. Později se dostala do Moravského zemského archivu a dlouhá léta byla uložená v depozitáři na zámku v Kunštátě. Ve Velkých Opatovicích získala prostor, kde vynikne jako přesný technický dokument i jako působivý obraz někdejší krajiny.
Historická Morava vedle dnešní podoby
Součástí centra je také nová mapa Moravy a Slezska zachycující současný stav. Návštěvníci tak mohou porovnat stejné území v podobě vzdálené zhruba 150 let. Rozdíly jsou patrné na sídlech, lesích, vodních tocích i dopravní síti.
Na historickém modelu chybějí dnešní dálnice, přehrady, letiště nebo elektrárny. Srovnání ukazuje rovněž, jak se měnil rozsah lesů, jak se některé řeky napřimovaly a jak se rozrůstaly obce. Expozice díky tomu zachycuje nejen minulost, ale také rozsah zásahů, jimiž člověk během několika generací změnil podobu krajiny.
Co předcházelo vzniku přesné mapy
Výstava se nevěnuje jen hotovým mapám. Přibližuje také geodézii, fotogrammetrii a kartografickou polygrafii, tedy obory a výrobní postupy potřebné k přesnému zachycení prostoru. K vidění jsou historické měřické přístroje, které připomínají práci předcházející samotnému zakreslení krajiny.
Část sbírky zapůjčila Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava. Podle údajů města čítá 398 položek: mimo jiné 108 typů teodolitů, 15 tachymetrů a tachografometrů, 52 nivelačních přístrojů a 11 historických počítacích strojů. Zastoupené jsou domácí i zahraniční značky, například Josef a Jan Fričovi, Meopta, Zeiss Jena, Wild Heerbrugg nebo Kern Aarau.
Od mamutího klu k moderním modelům
Velký reliéfní model je zasazený do širšího příběhu kartografie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Expozice představuje reprodukce významných děl, mezi nimi Pavlovskou mapu na mamutím klu, Klaudyánovu mapu Čech z roku 1518 nebo Fabriciovu mapu Moravy z roku 1569.
Nechybějí rukopisné mapy, současná kartografická díla ani další modely krajiny. Návštěva tak postupuje od prvních způsobů zobrazování prostoru přes měření v terénu až k dnešním mapám a plastickým modelům. Zaujmout proto může zájemce o historii, techniku i proměny krajiny.
Kartografické centrum v zámeckém křídle
Moravské kartografické centrum sídlí v jižním křídle zámku ve Velkých Opatovicích. Tato část v roce 1973 vyhořela a následně byla rekonstruována a dostavěna podle projektu architekta Zdeňka Fránka. Centrum se slavnostně otevřelo 26. října 2007. Současná architektura zde stojí v kontrastu k historickému areálu a zároveň poskytuje prostor pro hlavní exponát mimořádných rozměrů.
Na vzniku expozice spolupracovaly město Velké Opatovice a Národní zemědělské muzeum, za podpory Moravského zemského archivu a Národního technického muzea. Centrum najdete na adrese Zámek 14. Vstupenka podle aktuálních údajů zahrnuje také Památník města; ceny a otevírací doba se mohou měnit podle sezony a programu. Návštěva mimo běžnou provozní dobu i návštěva větší skupiny vyžaduje předchozí objednání.