Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Velké Meziříčí

Na zámku ve Velkém Meziříčí čekají fresky, šlechtické salony i příběh atentátu

Zámek nad údolím Oslavy nabízí několik různých pohledů na minulost: od pozůstatků středověkého hradu přes barokní interiéry až po muzeum s freskami z doby před rokem 1300. K prohlídce patří také regionální sbírky a volně přístupný zámecký park.

Publikováno
1. září 2026, 21:25
Kde
Zámecké schody 1200/4, 594 01 Velké Meziříčí

Na východní stěně někdejšího Rytířského sálu ve velkomeziříčském zámku se odehrává malovaný souboj černého rytíře s rytířem z Meziříčí. Freska vznikla před rokem 1300. Na protější, západní stěně je figurální malba doprovázená dlouhým latinským textem o životě a smrti svaté Markéty. Takové nápisy se obvykle pojí s církevními stavbami, a jejich výskyt v někdejším šlechtickém sídle je proto výjimečný.

Fresky jsou jedním z důvodů, proč se při návštěvě vyplatí zaměřit i na detaily interiérů. Zámek dnes funguje jako muzeum, kde se vedle středověkých maleb představují zámecké pokoje, umělecké a historické předměty i příběhy města a okolí.

Středověké základy a renesanční přestavba

Stavba stojí na vyvýšeném místě nad údolím řeky Oslavy. Její počátky sahají do 13. století, kdy zde vznikl hrad. Prameny jeho existenci nepřímo dosvědčují už v roce 1236, městské záznamy kladou jeho založení přibližně do roku 1230 a vznik se nejčastěji spojuje s druhou čtvrtinou 13. století. Z původního opevněného areálu se zachovalo pozdně románské zdivo, části valů, bašty i věž u brány.

Hrad se postupně rozšiřoval. Ve druhé polovině 14. století přibylo severní křídlo; jeho zbytky jsou ukryté ve sklepích pod vnitřním nádvořím. Počátkem 15. století se budovalo také opevněné předhradí. Když obranná funkce přestala být tak důležitá, začala pevnost nabývat podoby pohodlnějšího a reprezentativnějšího sídla.

Výraznou proměnu přinesla renesanční přestavba za Jana z Pernštejna, který panství vlastnil v letech 1528–1548. K dalším úpravám předzámčí se váže Alena Meziříčská z Lomnice. Její znaky a letopočet 1578 jsou dodnes patrné na věžové bráně. Na nádvoří si lze všimnout také studny vytesané přímo do skály.

Požár změnil podobu zámku

Velký požár v roce 1723 vedl k rozsáhlé obnově v barokním stylu. Na stavebních pracích se podíleli i místní poddaní a hrubou stavbu dokončil roku 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Vzniklo mimo jiné vstupní křídlo vnitřního zámku s trojosým rizalitem. Jeho střechu původně zdobila barokní báň s lucernou, která zmizela při úpravách na počátku 20. století.

V téže době bylo znovu vyzděno západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Zámek tak nese stopy několika stavebních období: vedle středověkých částí jsou tu renesanční prvky, barokní úpravy i pozdější historizující zásahy.

Od zámeckých pokojů k Sarajevskému salonu

Muzeum sídlí v zámku od roku 1948. Navazuje na všeobecnou krajskou výstavu uspořádanou v roce 1893; městské muzeum bylo oficiálně založeno roku 1917. V zámeckých místnostech se návštěvníci setkají s aristokratickým bydlením i sbírkami nábytku, zbraní, plátové zbroje z období třicetileté války, portrétů, orientálních předmětů a přírodnin.

Neobvyklý příběh přibližuje Sarajevský salon. Jeho součástí je kapesník, který podle muzejní dokumentace souvisí s krví Františka Ferdinanda d’Este po atentátu v Sarajevu. Hrabě František Harrach, arcivévodův pobočník, cestoval ve stejném automobilu. Expozice připomíná také císařské manévry z roku 1909 u Velkého Meziříčí. Zúčastnili se jich František Josef I., německý císař Vilém II. a následník trůnu.

Ve sbírkách jsou také stolek spojovaný s Marií Antoinettou, smuteční náhrdelník připisovaný Marii Terezii a italské renesanční casonette. Regionální expozice Ve znamení sedmi per se věnuje dějinám města, řemeslům, průmyslu, kultuře i každodennímu životu. K vidění je rovněž kubistický nábytek z roku 1913 podle návrhu Pavla Janáka, který vznikl pro manžele Záviškovy, rodáky z Velkého Meziříčí.

Park, minerály a historické slavnosti

Zámecký park je přístupný volně. V jeho okolí se potkává historické prostředí se současností: panorama doplňuje dálniční most Vysočina a nedaleko stojí dřevěný krytý most, který sem byl přenesen z Krásněvsi.

V roce 2026 přibyla obnovená mineralogická expozice Od albitu k žule. Věnuje se vzniku a rozdělení minerálů i hornin a jejich využití, se zaměřením na Žďársko a okolí Velkého Meziříčí. Na 5. a 6. září 2026 jsou naplánovány Historické slavnosti s tématem Meziříčí v napoleonské době. V parku mají být vojenská ležení, bitevní ukázky, dobová hudba, móda a divadlo.

Zámek nabízí několik prohlídkových tras včetně samostatné trasy zaměřené na fresky. Pro návštěvníky je k dispozici parkoviště přímo před areálem a část objektu je přístupná lidem s pohybovým omezením. Provoz se může měnit kvůli kulturním akcím nebo svatbám.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit