V Žárové, místní části Velkých Losin, najdete kostel svatého Martina, který si i po staletích uchoval podobu venkovské sakrální stavby z počátku 17. století. Na první pohled působí nenápadně: má roubené stěny, nízkou kamennou podezdívku a střechu pokrytou šindelem. Právě zachování těchto prvků z něj ale dělá mimořádně cennou památku.
Roubená stavba z doby Žerotínů
Jednolodní kostel tvoří hlavní loď, užší presbytář zakončený třemi stranami a hranolová věž na západní straně. Celý objekt kryje šindelová střecha a uvnitř se dochoval také renesanční krov hambálkové konstrukce.
Za obvyklý rok založení se uvádí 1611, přesné datum však není jisté. Se stavbou bývá spojován Jan Jetřich ze Žerotína, který tehdy spravoval losinské panství. Kostel tak připomíná období, kdy se v podhůří Jeseníků stavěly dřevěné sakrální objekty spojující praktické řemeslo s výrazným architektonickým řešením.
Příběh dřeva i tesařské dílny
Podle místní tradice pocházelo dřevo použité na žárovský kostel ze staršího svatostánku strženého ve Velkých Losinách. Stejný materiál měl být později využit také při stavbě dřevěných kostelů v Maršíkově a Klepáčově. Jde však o tradované vyprávění, které není bezvýhradně doložené v archivech.
Nejisté zůstává také autorství stavby. Někdy se předpokládá, že kostel vytvořila stejná tesařská dílna jako kostel svatého Michaela v nedalekém Maršíkově, přičemž jako možný tesař se uvádí Michel Hilbert. Jisté to není. Porovnání obou staveb je přesto zajímavé: žárovský kostel pomáhá při úvahách o původní podobě maršíkovského kostela, který byl později výrazně upravován.
Areál s hřbitovem a márnicí
Památku netvoří jen samotná roubená stavba. Kostel stojí uprostřed historického hřbitova, jehož součástí jsou také márnice, ohradní zeď, vstupní brána a branka. Dochovaný celek ukazuje, jak mohlo vypadat duchovní a společenské centrum obce v minulosti. U ohradní zdi se nachází rovněž cenný klasicistní náhrobek.
Jeden z rohů hřbitova místní podání spojuje s hroby 21 lidí, kteří měli zemřít při morové epidemii v prosinci 1680. Tento údaj není ve snadno dostupných památkových podkladech výslovně potvrzen. Atmosféru místa ale vytvářejí už samotné staré náhrobky, kamenné zdivo a dřevěný kostel, v němž se propojuje historie architektury s příběhy zdejších obyvatel.
Co uvidíte uvnitř
Interiér si zachoval několik pozoruhodných historických prvků. Hlavní oltář s obrazem svatého Martina pochází z roku 1717. Podle dostupného podkladu byl původně umístěn v poutní kapli Nejsvětější Trojice u Maršíkova. Na oltáři jsou také alianční znaky Žerotínů a svobodných pánů z Lingenau.
Křížovou cestu vytvořil v roce 1863 šumperský malíř Karel Brachtel. Většina původního vybavení se však nedochovala. Kostel proto zaujme především jako celek, v němž se dochovala historická konstrukce, dispozice i část interiéru.
Šindelová střecha prochází obnovou
O dřevěnou stavbu je nutné průběžně pečovat, včetně pravidelných oprav konstrukcí a krytiny. V roce 2025 obec Velké Losiny připravovala postupnou obnovu střechy tradiční ruční metodou. Jedna z etap se týkala přibližně 144 metrů čtverečních šindelů. Na severní části už byla výměna dokončena a nový štípaný šindel následně ošetřen, takže podoba střechy se může v průběhu prací proměňovat.
Zastávka při výletu po Velkolosinsku
Kostel svatého Martina je filiálním kostelem farnosti Velké Losiny a nemá pravidelnou pevnou návštěvní dobu. Pokud chcete vidět také interiér, prohlídku je potřeba předem domluvit s farností. Zvenčí si můžete prohlédnout roubení, věž, šindelovou střechu i celý hřbitovní areál.
Žárovský kostel lze zařadit do výletu po okolí Velkých Losin společně s dřevěným kostelem v Maršíkově, losinským zámkem, ruční papírnou nebo lázněmi. Právě tato místa společně ukazují, jak výraznou stopu zanechala dřevěná sakrální architektura v podhůří Jeseníků.