Z prostoru železniční zastávky Velké Karlovice vede značená cesta do horní části údolí Jezerné. Po zhruba 3,5 kilometrech dorazíte ke Karlovskému jezeru, někdy označovanému jednoduše jako Jezero. Zpáteční procházka měří přibližně sedm kilometrů a její cíl není koupalištěm, ale chráněným mokřadem i místem s pozoruhodnou folklorní tradicí.
Vodní plocha po sesuvu?
Jezero leží ve Vsetínských Beskydech, asi 3,5 až 4 kilometry od středu Velkých Karlovic. Údolím protéká Jezerní potok a zdejší terén nasvědčuje tomu, že vodní plocha nevznikla jako běžná umělá nádrž. Řadí se mezi takzvaná závalová jezera: podle tradičního vysvětlení mohl sesuv půdy zatarasit tok a vytvořit prohlubeň, v níž se začala držet voda.
Přesné stáří jezera ani podrobný průběh jeho vzniku nejsou doloženy. Objevuje se hypotéza, že k sesuvu mohlo dojít v 16. nebo 17. století, jisté datum však známo není. Jezero zabírá přibližně jeden hektar, přičemž jednotlivé evidence se v údajích mírně liší.
Mokřad s pestrými obyvateli
Karlovské jezero je součástí mokřadního systému v I. zóně CHKO Beskydy. Voda i bahnité břehy poskytují prostředí obojživelníkům, vodním bezobratlým a dalším druhům vázaným na mokřady. V lokalitě se uvádějí rak říční, čolek karpatský, čolek horský i čolek obecný, mlok skvrnitý, kuňka žlutobřichá, ropucha obecná a skokan hnědý.
Z plazů se zde může objevit užovka obojková. Mezi další pozoruhodné živočichy patří škeble říční, střevlík hrbolatý, čáp černý a vydra říční. V bahnitých nánosech těsně pod hladinou byla nalezena také vzácná perloočka věšenka cípatá.
V letech 2010 až 2012 prošlo jezero opravou a odbahněním. Během prací vznikla ochranná hrázka, nový rybník a tři tůně. Při vypuštění vodní plochy byli raci, škeble a obojživelníci dočasně přeneseni, aby se po dokončení zásahu mohli vrátit do vhodného prostředí.
Čertovský mlýn a draci z Jezerné
Vedle geologického vysvětlení se v kraji předává pověst, podle níž jezero vytvořili čerti. Měli vyhloubit strouhu a odvést vodu ke svému mlýnu na Radhošti. Rýhy v kamenech si lidé vykládali jako stopy po jejich drápech a řetězech. Jde o lidové vyprávění, nikoli historický doklad vzniku jezera.
Další příběh obývá jezerní vodu dvěma draky. V jedné verzi je černokněžník pomocí kouzel vyvede z jezera a odvede pryč. S drakem se spojuje také název údolí Jezerné.
Pověst o dracích se řadí k textům z Erbenových sbírek Českých národních pohádek, její autorství je ale složitější. Literárněvědné výklady připouštějí, že příběh mohl pocházet od moravského pohádkáře Beneše Methoda Kuldy a Karel Jaromír Erben jej mohl převzít nebo redakčně zprostředkovat.
Procházka údolím
Nástupní cestu lze podle jízdního řádu případně zkrátit autobusem do zastávky Jezerné. Výlet je možné spojit s poznáváním valašské krajiny a lidové architektury. V okolí se dochovaly starší roubené chalupy a usedlosti, mimo jiné objekt z roku 1792, chalupy z počátku 19. století a chalupa Na Sihle z roku 1841.
U jezera je třeba počítat s tím, že jde o chráněnou přírodní lokalitu. Není určeno ke koupání; návštěvníci by měli zůstat na cestách, nevstupovat do vody a nemanipulovat s živočichy.