Na pěší výlet do hor, za valašskou architekturou nebo třeba na frgál se dá vyrazit do Velkých Karlovic. Obec v CHKO Beskydy leží u slovenské hranice a její zástavba se rozkládá v několika údolích i na svazích. Táhne se zhruba deset kilometrů, proto se jí někdy říká nejdelší vesnice v Česku. Jde o místní a mediální přirovnání, ne o jednoznačně doložený oficiální rekord.
Velké Karlovice zaujímají plochu 80,79 kilometru čtverečních. Nadmořská výška se pohybuje přibližně od 520 do 1 024 metrů a zdejší krajina spojuje valašskou kulturu s přírodou Beskyd a Javorníků.
Na hřebeny, k rozhledně i do lesa
Mezi oblíbené cíle v okolí patří Soláň, Benešky, Tři kříže na Ztracenci a původní jalovcové pastviny. K výletu láká také rozhledna Miloňová, která stojí na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 846 metrů. Dřevěná věž měří 24 metrů a vede k ní zelený turistický okruh.
Hřebenová túra může vést z Kasáren přes Velký Javorník, Portáš a Kohútku. Trasa měří přibližně dvanáct kilometrů, horský terén a převýšení z ní ale dělají náročnější výšlap. V zimě se v oblasti pohybují lyžaři, běžkaři i skialpinisté.
Klidnější přírodní zastávku nabízí údolí Jezerné s malým Karlovským jezerem. Vzniklo po sesuvu půdy a váže se k němu pověst, kterou měl podle obecního webu využít Karel Jaromír Erben. V okolí stojí také usedlost z roku 1792. V údolí Leskové leží Národní přírodní rezervace Razula. Chráněný jedlobukový porost zabírá přibližně 22,5 hektaru a rostou v něm stromy starší než 170 let. Rezervaci lze pozorovat z přístupné cesty nebo značené trasy; mimo vyznačené turistické cesty se do ní vstupovat nesmí.
Dřevěný kostel a příběh sklářů
V centru obce stojí dřevěný kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754. Stavba v lidově barokním stylu má půdorys rovnoramenného kříže. Při její konstrukci se podle obecních materiálů používaly dřevěné klínky namísto kovových spojů. Mezi významné památky patří také Karlovské fojtství v údolí Bzové. Roubená patrová stavba s pavlačí vznikla roku 1793, zachovala si původní podobu i hospodářský dvůr a je národní kulturní památkou.
Velké Karlovice založil v roce 1714 Karel Jindřich ze Žerotína. V 19. století se v obci rozvíjelo sklářství: Františčina huť vznikla roku 1826 a o několik desetiletí později přibyla Mariánská huť. Sklárny poskytovaly lidem pravidelnější příjem, přispěly k růstu obce a podpořily vznik dalších hostinců.
Minulost regionu přibližuje Karlovské muzeum, umístěné v bývalém kupeckém domě z počátku 19. století. Expozice se věnují valašskému způsobu života, zemědělství a salašnictví, zpracování vlny a lnu i výrobě ovčího sýra. K vidění je také řezbářská tvorba, betlémy a zdejší kroj.
Koupání, golf a valašské speciality
V údolí Léskové najdete Resort Valachy s hotely Lanterna, Horal a Galik. Součástí nabídky jsou wellness centra s termálními bazény, Ski areál Razula a devítijamkové golfové hřiště Horal. Hřiště lze obejít dvakrát jako osmnáctijamkovou hru; k dispozici je rovněž driving range a nabídka pro začátečníky i rodiny.
V teplých měsících se dá využít obecní koupaliště s velkým bazénem, zázemím pro děti a vodními atrakcemi. K místním chutím patří frgály, valašské speciality a sýry z regionálních farem. V průběhu roku se konají také poutě, řemeslné dny, výstavy a setkání řezbářů.
Velké Karlovice se proměnily i ve filmový Protějov: objevily se v seriálech Doktor Martin a Strážmistr Topinka i ve filmu Doktor Martin: Záhada v Beskydech.