Na Soláni se dá spojit procházka horskou krajinou s návštěvou galerií a poznáváním valašských tradic. Hřeben ve Vsetínských Beskydech leží přibližně 860 metrů nad mořem a obec Velké Karlovice mu říká Valašský Olymp. Jeho louky, lesy a rozptýlené chalupy po desetiletí přitahovaly umělce i lidi, kteří chtěli zachovat zdejší zvyky.
Začátek u Zvonice, pokračování po hřebeni
Výchozím bodem pro poznávání Soláně může být informační centrum Zvonice. Dřevěný objekt vznikl v roce 2006 a najdete v něm galerii, výstavy, kulturní program i informace o okolí. Právě odtud se můžete vydat na naučnou stezku přes hřeben.
Okruh měří přibližně pět kilometrů a má deset zastavení věnovaných přírodě, historii, kultuře i současnému životu na Soláni. Některá místa připomínají také místní pověsti. Nenáročná trasa je vhodná i pro rodiny s dětmi a její součástí je galerie dřevěných soch. První díla uvidíte už u Zvonice.
Na hřebeni stojí také dům spojený s malířem Karlem Hofmanem. Valašský ateliér u Hofmanů dnes slouží jako galerie jeho tvorby a prodejní galerie. Návštěvu tak lze začít výstavou ve Zvonici, pokračovat procházkou mezi sochami a cestou se zastavit u Hofmanových děl.
Krajina jako ateliér
Výtvarná tradice Soláně sahá do 30. let 20. století. S valašským prostředím jsou spojeni Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, František Podešva a Karel Hofman. Ve své tvorbě zachycovali okolní krajinu i běžný život jejích obyvatel. Pro některé z nich Soláň nebyla jen místem, odkud si odvezli malířský motiv, ale dlouhodobým domovem.
Alois Schneiderka se na hřebeni usadil v roce 1939 a postavil si tu dům s ateliérem. Pořádal v něm výstavy známé jako Soláňské salóny. Později se do jeho srubu natrvalo přestěhoval také František Podešva, který ve valašské krajině nacházel hlavní náměty své práce. Dnes se k odkazu malířů můžete vrátit nejen v galeriích, ale i přímo na místech, která je inspirovala.
Sečení lúk a portášská tradice
K Soláni patří také slavnost Sečení lúk, připomínající ruční kosení valašských luk. Program zahrnuje soutěž sekáčů, folklorní hudbu a pěvecká vystoupení. Sedmadvacátý ročník se konal v červnu 2026; podoba dalších ročníků a jejich termíny se mohou měnit.
Na slavnosti účinkují mimo jiné cimbálová muzika Soláň, ženský sbor Karlovjanky nebo mužský sbor z Kunovic. Objevuje se zde i Valašský sbor portášský. Historické portášské jednotky kdysi hlídaly horské průsmyky na moravsko-uherském pomezí a zasahovaly proti zbojníkům i pašerákům. Původní sbor zanikl v roce 1829, současný spolek založený roku 2003 ve Valašské Bystřici na jeho tradici navazuje historickými kroji, výzbrojí a veřejnými vystoupeními.
Výhledy a další zastávky v okolí
Z hřebene se otevírají výhledy k Javorníkům i do valašské krajiny. Výlet lze prodloužit návštěvou Karlovského muzea ve Velkých Karlovicích, které se zapojuje do projektu Malířská cesta kolem Soláně.
Do sedla Soláň vede silnice mezi Velkými Karlovicemi a Rožnovem pod Radhoštěm. Přijet se dá autem i autobusem; spojení veřejnou dopravou se řídí konkrétním datem. Při chůzi po loukách počítejte s horským počasím a nerovným terénem.