Od řeky do lesa na svahu Práchně
Začátek trasy najdete u vodáckého kempu ve Velkých Hydčicích. Odtud vede podél Otavy směrem k Hradci pod Práchní a měří přibližně dva kilometry. Jde o nenáročnou cestu, která se postupně vzdaluje od otevřeného prostoru u řeky a pokračuje lesním terénem na svahu vrchu Prácheň.
Čtyři informační tabule přibližují zdejší krajinu, řeku i proměny osídlení. Jedním ze zastavení je vchod do středověké štoly. Místní pověst ji spojuje s těžbou zlata, tato tradice ale není bezpečně doloženým historickým faktem.
Rezervace s teplomilnou květenou
Část stezky prochází přírodní rezervací Prácheň. Chráněné území o rozloze přibližně 28,3 hektaru bylo poprvé vyhlášeno v roce 1953. Ochrana se vztahuje na přirozené, převážně listnaté porosty teplomilného charakteru a květenu typickou pro předhůří Šumavy.
Rezervace je samostatnou součástí výletu, nejen zeleným okolím hradních pozůstatků. Pohyb je povolen po značených turistických cestách. Lesní povrch je místy nerovný a bezbariérovost stezky nebyla ověřena.
Hradiště, hrad a moc nad okolím
Prácheň se zvedá nad pravým břehem Otavy do nadmořské výšky 512,4 metru. Archeologické nálezy dokládají, že zde stálo raně středověké hradiště, jehož počátky se kladou do 10. století. Jako součást přemyslovské hradské soustavy plnilo správní, mocenskou i hospodářskou funkci pro rozsáhlé území.
S rozvojem centra souvisel také vznik a růst Horažďovic na konci 13. století. Později zde Bavorové ze Strakonic založili hrad, který zanikl přibližně v polovině 16. století. Jeho pozůstatky jsou dnes cílem stezky.
Zřícenina přímo v krajině
Areál hradu je volně přístupný a nemá pokladnu ani pravidelnou otevírací dobu. Dochovaly se části obvodového opevnění, mohutná okrouhlá věž a čtyři flankovací věže. V areálu jsou také další archeologické pozůstatky, mimo jiné opevnění a kostel. Národní památkový ústav lokalitu eviduje jako významné archeologické naleziště v katastru Velkých Hydčic.
Hradní pozůstatky nejsou oddělené od okolního lesa a krajiny. Při prohlídce je proto třeba držet se povolených cest a nezasahovat do zbytků stavby.
Pokračování do Horažďovic
Od zříceniny lze podle obecních informací pokračovat ještě přibližně dva kilometry přes Rosenauerův mlýn do Horažďovic. Odtud je možné vrátit se vlakem; spojení je nutné před cestou ověřit.