Na procházku ve Velkém Březně není nutné vyrazit jen kvůli prohlídce zámku. Zámecký park má vlastní atmosféru a na ploše přibližně pěti hektarů střídá několik odlišných prostředí. Volněji působící zeleň tu doplňují pravidelnější zahradní úpravy, vodní plocha, lavičky i rozárium.
Od anglické krajiny k rybníku s lekníny
Základem areálu je přírodně krajinářský park, který měl původně plynule navazovat na okolní les. Později se proměnil v anglický park s místy určenými k odpočinku a volnočasovým aktivitám. Díky tomu nepůsobí jako jedna velká jednotvárná zahrada, ale spíš jako řada různých zákoutí.
V jeho sousedství se nachází menší francouzský park s pravidelnější kompozicí. Pozornost přitahuje rybník s lekníny, rákosím, denivkami a kapry. Dvě fontánky, lavičky s výhledy a další odpočinková místa doplňují prostor, jehož minulost připomíná také někdejší plavecký bazén a kuželník.
Rostou zde rododendrony, magnolie, duby i buky. Při obnově dokončené v roce 2014 přibylo zhruba padesát okrasných jabloní. Vzhled parku se tak mění v průběhu roku: na jaře vynikají kvetoucí dřeviny, v létě růže a další zeleň, zatímco na podzim se prosadí především vzrostlé stromy.
Rozárium připomíná kapli, která zmizela
Na jednom z míst v parku dnes stojí rozárium, přestože zde dříve bývala zámecká kaple. Ta vznikla v letech 1892 až 1893 podle návrhu drážďanského architekta Ernsta Fleischera. Jednolodní stavba kombinovala pozdně klasicistní a neorománské prvky a sloužila rodině Chotků. Konaly se v ní ale také křty, biřmování a svatby.
V březnu 1966 byla kaple kvůli havarijnímu stavu stržena. Její někdejší umístění dnes připomíná právě růžová zahrada. Navazuje přitom na zahradnickou tradici Chotků, s nimiž bylo spojeno také šlechtění růží. Jedna z hraběnek Chotkových dala vzniknout odrůdě Henrietta Chotek, která se však podle podkladů v samotném Velkém Březně zatím nepěstuje.
Historii zaniklé stavby přiblížila výstava instalovaná přímo v parku v roce 2026. Fotografie jejího interiéru i exteriéru návštěvníkům ukázaly, jak kaple vypadala na místě, kde se dnes nachází rozárium.
Park jako součást chotkovského sídla
Vývoj zahrady souvisí s proměnami velkobřezenského zámku. Karel Chotek, nejvyšší purkrabí Českého království, si zde nechal v letech 1842 až 1845 postavit nový zámek jako své sídlo na penzi. Jeho vnuk později budovu přestavěl v novorenesančním stylu a reprezentativnější podobu postupně získalo také okolí.
Zahrada tak vypráví nejen o rostlinách a krajinářské architektuře, ale také o životě šlechtického rodu a měnícím se vkusu. Projít si ji lze samostatně, případně návštěvu spojit s prohlídkou státního zámku nebo s kulturní akcí, která se v areálu příležitostně koná.
Zastávka u Labské cyklostezky
Velké Březno může být cílem pomalé procházky, rodinného výletu i kratší zastávky na cyklovýletu. Nedaleko vede Labská cyklostezka z Prahy do Drážďan a obec je dostupná také vlakem po trati mezi Lysou nad Labem a Děčínem.
Park je přístupný i se psy, pokud jsou na vodítku a po celou dobu pod dohledem. Pro parkování slouží náměstí obce, autobus může návštěvníky vysadit u zámecké brány. Režim vstupu do parku i zámku se může podle sezony a provozu památky měnit. Areál najdete na adrese Zámecká 63, 403 23 Velké Březno.