Kostel svaté Máří Magdalény stojí přímo ve Velké nad Veličkou a na první pohled může působit jako běžná historická sakrální stavba. Jeho výjimečnost však spočívá v celém areálu. Chrám totiž obklopuje dochovaná hradební zeď, která v minulosti představovala alespoň základní ochranu pro místní obyvatele.
Nejde o pevnost ani rozsáhlé vojenské opevnění. Spojení kostela s hradbou ale dobře připomíná, že kostely dříve nesloužily jen bohoslužbám. V neklidných časech mohly být také místem, kam se lidé uchýlili při válečných vpádech nebo požárech.
Stavba, v níž se potkává gotika s barokem
Dnešní chrám je orientovaná jednolodní stavba s presbytářem zakončeným segmentem. V průčelí stojí hranolová věž. Nejstarší část kostela tvoří středověké, pravděpodobně gotické kněžiště. Přesný rok jeho vzniku není známý.
Farní pamětní kniha z roku 1898 uvádí, že kněžiště mohlo být přibližně osm set let staré. Tento údaj je třeba vnímat hlavně jako svědectví o dlouhé tradici místa, nikoli jako přesné datování stavby. Z původní gotické podoby se dochoval především závěr kněžiště s gotickou křížovou klenbou.
Chrámová loď a věž podle farní historie vznikly v roce 1756. Jejich barokní vzhled se tak od staršího presbytáře výrazně liší. Další úpravy následovaly ve 20. století: po obou stranách kněžiště přibyly v letech 1953 až 1957 přízemní boční prostory. Na jednom místě se tak potkávají stavební etapy od středověku přes baroko až po modernější zásahy.
Vzpomínka na vypálenou obec
Význam hradební zdi vynikne při pohledu na dějiny Velké nad Veličkou. Od počátku 17. století až do první poloviny 18. století obec opakovaně zasahovaly válečné vpády a vypalování. Kostel byl v roce 1663 zapálen a utrpěl značné škody.
V regionální paměti zůstaly události spojované s Tatary, Turky a kuruckými oddíly. O tragických obdobích se dochovaly také zmínky v horňácké lidové kultuře. Písně a balady připomínají strach, zkázu i návrat k běžnému životu po katastrofách.
Hradební zeď proto není jen zajímavým prvkem kolem kostela. Je připomínkou doby, kdy místní lidé hledali ochranu za jejími zdmi a kdy příchod ozbrojených skupin znamenal pro obec bezprostřední nebezpečí.
Obraz Máří Magdalény a zvon z roku 1669
Patronkou kostela je svatá Máří Magdaléna, kterou místní farní tradice připomíná jako kajícnici. Na hlavním oltářním obraze je zachycena klečící u kříže. Dva boční oltáře doplňuje socha Panny Marie Neposkvrněné a socha svatého Jana Nepomuckého.
Na věži se dochoval zvon z roku 1669. Jde o nejstarší zachovaný velický zvon a zároveň jediný, který zůstal z původní sestavy. Přežil požár kostela v roce 1663 i pozdější proměny chrámu a celé obce.
Historické prostředí doplňuje také socha svatého Jana Nepomuckého v okolí kostela. Její přesné datování do roku 1747 se nepodařilo jednoznačně potvrdit, k cenným prvkům prostoru kolem chrámu však patří.
Co si při návštěvě všimnout
Při prohlídce zvenčí stojí za pozornost nejen průčelí s věží, ale také průběh hradební zdi a rozdíl mezi starším kněžištěm a mladší lodí. Kostel může posloužit jako výchozí bod pro poznávání Velké nad Veličkou i širšího Horňácka.
Interiér nemusí být mimo bohoslužby volně přístupný. Možnost návštěvy uvnitř a časy bohoslužeb poskytuje Římskokatolická farnost Velká nad Veličkou. Kostel se orientačně nachází na adrese Velká nad Veličkou 100.