Dřevěný kostel ve Velké Lhotě na Valašsku poznáte podle šindelové střechy a polohy na prudkém svahu. Vznikl krátce po Tolerančním patentu a na rozdíl od mnoha historických památek se v něm dodnes konají bohoslužby místního evangelického sboru.
Od setkávání ve stodole ke kostelu
Toleranční patent z roku 1781 umožnil návrat některých nekatolických vyznání, plnou náboženskou svobodu ale nepřinesl. Veřejný protestantský život se přesto začal obnovovat a ve tehdejší Hrubé Lhotě vznikl evangelický sbor už v roce 1782.
Než si věřící postavili vlastní kostel, scházeli se ve stodole Jiřího Fabiána. Stavbu zahájili roku 1782 a první bohoslužba se v ní konala o rok později. Roubený kostel vznikl z mohutných smrkových klád.
Střecha bez věže
Jedním z nápadných prvků stavby je mansardová střecha pokrytá šindelem. Původní projekt s ní nepočítal. Její podobu mohly ovlivnit tehdejší módní zvyklosti, případně mohla nahrazovat věž, kterou pravidla pro nekatolické kostely nepovolovala. Přesná příčina však není známá.
Kostel nemá věž ani zvon a stojí ve strmém svahu. Právě obtížnější přístup k němu zaznamenal ve svých Pamětech také Jan Karafiát. Stavba přečkala požár nedaleké stodoly v roce 1935. Později se objevila myšlenka přenést ji do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, k uskutečnění záměru ale nedošlo.
Uvnitř se stále schází sbor
Interiér je uspořádán podle protestantské tradice, která zdůrazňuje společnou bohoslužbu a slyšené slovo. Lavice obklopují stůl Páně, prostor zdobí biblické nápisy a na stropě je připomenuto, že kostel je domem modlitby. Součástí vybavení jsou také empory a varhany pořízené v roce 1996.
Střídmé zařízení a dřevěná konstrukce dávají kostelu jiný charakter než bohatě zdobeným chrámům. Nejde přitom jen o historickou stavbu určenou k prohlížení: evangelický sbor ji nadále využívá k bohoslužbám.
Po stopách Jana Karafiáta
S místní farou je spojen Jan Karafiát, autor Broučků, který ve Velké Lhotě působil jako farář v letech 1875 až 1895. Jeho pobyt připomíná pamětní deska na faře. Kostel je také jedním ze zastavení Naučné stezky Jana Karafiáta, která vede z Valašského Meziříčí směrem k přehradě Bystřička.
Protože kostel zůstává aktivním bohoslužebným prostorem, interiér nemusí být volně přístupný kdykoli během dne. Objekt není vytápěný a nemá umělé osvětlení.