Ve střední části Velin stojí u silnice hřbitovní areál, který patří k nejlépe zachovaným dřevěným sakrálním celkům ve východních Čechách. Kromě roubeného kostela sv. Mikuláše tu najdete zvonici, márnici i dřevěné ohrazení. Od jara do podzimu lze nahlédnout do kostela přes kovanou mříž; pro prohlídku interiéru, zvonice, márnice i takzvané josefínské rakve s výkladem se lze domluvit na Obecním úřadu Veliny. Obec nabízí prohlídky po celý rok po předchozí dohodě.
Rakev, která se měla používat opakovaně
V kostele se dochovala rakev s otevíracím dnem, pravděpodobně z 80. let 18. století. Je spojována s pohřebními opatřeními z doby vlády Josefa II. a umožňovala spustit tělo do hrobu, aniž by se rakev pohřbila spolu s ním. Mohla tak posloužit znovu.
Opatření mělo zřejmě šetřit dřevo, zvlášť v době epidemií a zvýšeného počtu úmrtí. U lidí se ale nesetkalo s pochopením a dlouho se nepoužívalo. Rakev je tak připomínkou toho, jak se státní reformy promítaly i do každodenního života.
Kostel obklopený dřevěnými stavbami
Současný kostel byl postaven roku 1752. Jde o jednolodní roubenou stavbu se šindelovou střechou, plochým stropem a presbytářem obráceným k východu. Na západní straně je kruchta, kterou podpírají vyřezávané sloupky. Interiér dnes odpovídá především úpravám z roku 1983 a zachovává si tradiční ráz včetně původních lavic.
Samostatná zvonice má osmiboký půdorys a kamennou podezdívku. Nedaleko stojí roubená márnice s nízkou opukovou podezdívkou, bez oken a s větracími otvory. Kryje ji valbová šindelová střecha. Součástí areálu je také dřevěné ohrazení hřbitova. Dochování těchto staveb pohromadě dělá z Velin cenný příklad lidového barokního stavitelství na Pardubicku.
Středověké kořeny a proměny památky
Sakrální stavba na tomto místě pravděpodobně stála už před vznikem dnešního kostela. Písemné doklady o velinském kostelíku sahají do 14. století: roku 1365 je kostel uveden jmenovitě a v následujícím roce je doložen také místní farář.
Podoba dřevěné stavby se v minulosti změnila. Kolem roku 1900 ji při neodborné opravě omítli a pokryli těžkou taškovou střechou. V roce 1929 byla omítka odstraněna, trámy osekány a na střechu se vrátil šindel. Obnova celého areálu pak probíhala v letech 2008 až 2013 s podporou Ministerstva kultury.
Varhany a zvony
Na kruchtě jsou varhany z roku 1849, které vytvořil Josef Jiruška. Po generální opravě se znovu využívají při bohoslužbách i koncertech. Díky dobré akustice se v kostele konají také svatby, pietní obřady a kulturní vystoupení.
Ve zvonici se zachovaly dva zvony, přestože původně jich tam měly být čtyři. Část byla zrekvírována během světových válek. U dochovaných zvonů se uvádějí datace 1588 a 1468.
Kostel je kulturní památkou a filiálním kostelem římskokatolické farnosti Ostřetín. Obec Veliny jej využívá k bohoslužbám i setkáváním.