Kamenná věž u Velešína je cílem, kde je potřeba číst především krajinu. Na úzkém hřbetu mezi řekou Malší a Velešínským potokem dnes nenajdete stojící věž ani hradní zdi. Dochovaly se tu hlavně terénní stopy v podobě valů a příkopů, které připomínají opevnění využívané v různých obdobích.
Ostroh lidé osídlovali už v eneolitu a starší době bronzové, později také v době halštatské a ve vrcholném středověku. Podobu okolí změnila vodní nádrž Římov: její napuštění ovlivnilo terén i to, jak se lokalita z okolní krajiny pozoruje.
Ostroh s několika vrstvami minulosti
Výrazné doklady osídlení pocházejí ze starší doby bronzové. Archeologové zde našli zlomky amfor, hrnců, zásobnic, mís i džbánů. Některé nádoby zdobily plastické lišty a výčnělky nebo ryté linie. Nálezy ukazují, že nešlo jen o ojedinělou návštěvu místa.
Pahorek tvoří zčásti přirozený terén, který lidé kvůli výhodné poloze upravovali. Nejméně v době halštatské zde vznikla kamenná konstrukce, kterou odborníci vykládají jako hradbu. Její přesné datování nelze určit jediným letopočtem a vývoj jednotlivých fází mohl být dlouhodobý; některé z nich mohly využívat i starší úpravy ostrohu.
Kamenná věž patří do širšího prostoru zvaného Strahov. Nachází se tu také mohutný val, který byl dříve spojován s třicetiletou válkou. Novější poznatky a radiokarbonové datování ukazují spíše na raně středověký původ, pravděpodobně mezi 7. a 9. stoletím. Tento výklad však zatím potřebuje další ověření.
Co mohlo stát na vrcholu
Dřívější výklady popisovaly Kamennou věž jako kamenný hrádek nebo tvrz ze 13. století. Výzkum Antonína Hejny z roku 1976 na vrcholu zachytil zbytky kamenného tělesa širokého přibližně dva až tři metry a vysokého asi 0,4 až 2 metry. Propálené vrstvy a struska svědčily o tom, že stavba zanikla při požáru.
Keramické nálezy umožnily středověkou fázi datovat do první poloviny 13. století. Dnešní interpretace je ovšem zdrženlivější: středověká stavba po sobě nezanechala výrazné archeologické stopy a mohla využít starší pravěkou kamennou konstrukci. Pravděpodobně tedy nešlo o plnohodnotný hrad, ale o krátkodobé předsunuté polní opevnění, které mohlo souviset se založením a ochranou hradu Velešín na protějším břehu Malše.
Označení hradiště může vyvolávat představu zachovalých zdí nebo obytných věží, ty však na místě neuvidíte. Význam Kamenné věže spočívá v terénních reliktech a v tom, jak archeologické poznatky postupně zpřesňují její příběh.
Nálezy odkryté při poklesu hladiny
Další poznatky přinesly povrchové sběry Jiřího Valenty v letech 1995 až 1996. Keramika a část bronzové sekerky se objevily na svazích poté, co klesla hladina nádrže Římov. Změna krajiny tak zpřístupnila nálezy, které by jinak zůstaly skryté.
Archeologická lokalita zasahuje do širšího území Strahova a v evidenci památkové péče je vedena jako významné území s archeologickými nálezy. Kamenná věž a hradiště Strahov jsou sledovány jako jeden památkový celek, přestože odborníci rozlišují jednotlivé části ostrožny.
Po naučné stezce Velešínsko
Ke Kamenné věži vede naučná stezka Velešínsko. Okružní trasa začíná ve Velešíně, měří 5,5 kilometru, překonává převýšení 86 metrů a má šest informačních zastavení. Cestou míjí také vyhlídku na nádrž Římov a zříceninu hradu Velešín, takže výlet propojuje archeologii, krajinu a středověké dějiny regionu.
Stezka vede po silnicích i zpevněných a nezpevněných cestách zvlněným terénem. Je hodnocena jako lehce až středně náročná a nejvhodnější období pro její absolvování je od jara do podzimu. Terénní stopy na samotné lokalitě nejsou výrazné; s orientací mohou pomoci informační panely nebo návštěva Městského muzea ve Velešíně, kde jsou podle regionálních informací vystaveny některé nálezy.
Kamenná věž leží v území s archeologickou památkovou ochranou. Není proto vhodné zde cokoli vykopávat či odnášet ani hledat pomocí detektoru kovů.