Prohlídku Velehradu můžete začít v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje. Stojí uprostřed areálu bývalého cisterciáckého kláštera, který tvoří také klášterní budovy, kaple, zahrada a další památky. Celý soubor je národní kulturní památkou a nabízí pohled na několik vrstev zdejší historie.
Co objevit v areálu
V bazilice si lze prohlédnout informační panely nebo využít komentovanou prohlídku, která obvykle zabere přibližně 45 až 50 minut. Kostel bývá podle návštěvnických informací přístupný po celý rok, s výjimkou bohoslužeb a dalších programů. Podzemní expozice Martyrion – svědkové víry 20. století přibližuje moderní dějiny. K vidění jsou tam také kamenné fragmenty původní románské baziliky, kopie Palladia země české a Zlatá růže, kterou bazilice daroval Jan Pavel II.
V okolí baziliky stojí za pozornost kostel Zjevení Páně, zvaný Cyrilka, kaple svatého Vendelína i kaple svatého Jana Nepomuckého. Areál doplňuje barokní most přes Salašku, klášterní zahrada a někdejší klášterní budovy. Najdete tu také sousoší Panny Marie, kterému se říká Rozálka. Naučný okruh Via Cisterciensis vede i k dalším částem bývalého klášterního zázemí, například k hospodářskému dvoru, klášterní bráně a zahradě.
Proměny kláštera a baziliky
Cisterciácký klášter vznikl roku 1205 z podnětu moravského markraběte Vladislava Jindřicha a olomouckého biskupa Roberta. Jeho původní románský komplex se budoval v první polovině 13. století. Východní část kostela vysvětili roku 1228; celá trojlodní bazilika s předsíní měřila zhruba sto metrů a kombinovala románské a raně gotické prvky.
Roku 1421 klášter vypálili husité a další velký požár ho zasáhl v roce 1681. Přestavby v 17. a 18. století daly areálu barokní podobu, na výzdobě se podílel také malíř Ignác Raab. Klášter byl zrušen rozhodnutím Josefa II. v roce 1784. Od následujícího roku je Velehrad samostatnou obcí s vlastní samosprávou.
Bazilika získala titul basilica minor od papeže Pia XI. v roce 1928. O tři roky později bylo její zasvěcení rozšířeno o svatého Cyrila a Metoděje. Jan Pavel II. jí v roce 1985 věnoval Zlatou růži, významné papežské ocenění. Cyrilometodějská tradice a snaha o jednotu křesťanů, známá jako unionistická tradice, daly Velehradu širší význam: stal se symbolem křesťanské identity i dialogu mezi Východem a Západem.
Velehrad a velkomoravské dědictví
S Velehradem se často spojuje velkomoravské centrum Veligrad a působení Cyrila a Metoděje. Dnešní obec však nelze bez dalšího označit za sídlo velkomoravského knížete ani za místo, kde oba věrozvěstové přímo působili. Původní centrum Velké Moravy se hledá spíše v prostoru dnešního Starého Města, mezi Starým Městem a Uherským Hradištěm. Velehrad na toto dědictví navázal později jako poutní a kulturní místo. Každoročně sem na poutě přijíždějí desetitisíce lidí.
Výlet lze rozšířit o Staré Město s Památníkem Velké Moravy a Archeoskanzen Modrá. Do návštěvnického okruhu patří také hrad Buchlov a zámek Buchlovice; obě památky leží mimo obec Velehrad. Společně přibližují historii Slovácka, jeho krajinu i kulturní tradice.