Králův stůl leží u silnice mezi Modrou a Zdounkami, naproti myslivně Nové Dvory. Zhruba metr nad okolní terén tu vystupuje pískovcový útvar s horní plochou o rozměrech přibližně 2,6 × 1,87 metru. Na západní straně z ní vybíhá nižší část, která jeho tvaru dodává podobu kamenného stolu.
Místo je volně přístupné a leží v nadmořské výšce kolem 355 metrů. Od Modré je to přibližně 3,5 kilometru na sever, od Jankovic asi kilometr na jih. Vycházku lze spojit s návštěvou Velehradu, Jankovic nebo dalších míst v Chřibech; počítejte přitom s lesním terénem. Jde o archeologickou lokalitu, nikoli o běžné odpočinkové místo.
Kámen jako orientační bod hranic
Králův stůl se v písemných pramenech objevuje už ve 13. století. Listina Přemysla Otakara I. z 27. listopadu 1228 ho uvádí při vymezování majetků velehradského kláštera. Jeho význam je tak historicky doložený především jako výrazného bodu v krajině, podle kterého bylo možné určit hranici.
Nešlo přitom o hraniční kámen v technickém smyslu. Jako mezník posloužila starší skála, případně upravený přírodní útvar, který byl dobře rozpoznatelný. Prameny ho řadí mezi nejstarší doložené hraniční body v Chřibech.
Jeho role přetrvala i v dalších staletích. Dne 6. října 1706 tu měla být uzavřena dohoda o hranici mezi velehradským klášterem a napajedelským panstvím. To tehdy vlastnil Jan Zikmund hrabě z Rotalu. Králův stůl tak připomíná dobu, kdy se hranice lesů a pozemků určovaly také podle nápadných místních útvarů.
Pravěké stopy a výklady bez jistého závěru
Neobvyklý vzhled kamene podnítil řadu představ o jeho původu a využití. Ve starší literatuře a turistických materiálech se objevuje spojení s Kelty, runovými znaky nebo slunečním kalendářem. Podle některých výkladů mohl útvar sloužit také jako astronomický vizír pro sledování slunovratů a rovnodenností. Žádná z těchto možností však není prokázaná.
Archeologové místo zkoumali v letech 1929, 1976 až 1977 a 1996 až 1997. Součástí prací bylo geomagnetické měření i plošný terénní průzkum. Archeologický atlas uvádí, že kámen mohl původně stát uprostřed kruhu menších kamenů a že struktura může pocházet z doby před laténským obdobím. Nalezený keramický střep je datován do mladší doby bronzové.
Tyto nálezy samy o sobě nedokládají, že Králův stůl sloužil jako kultovní místo nebo kalendář. Národní památkový ústav zároveň uvádí geologický závěr, že jde o rostlou skálu, nikoli o balvan přemístěný na toto místo. Výsledky výzkumů tedy přinášejí vodítka, ale nepotvrzují odvážnější výklady.
Okolí pamatuje i starší osídlení
Pravěká stopa se objevila také v širším okolí. Eneolitický sekeromlat nalezený v roce 1936 dokládá, že lidé v této části Chřibů žili nebo se zde pohybovali už v pravěku. Přímá souvislost nástroje s Královým stolem ale prokázána není.
Místo tak spojuje přírodní útvar, archeologické nálezy i písemně zaznamenanou historii hranic. Návštěvník tu nenajde monumentální stavbu ani upravený areál, ale skálu, která se během staletí stala mezníkem a později také předmětem různých výkladů.
Králův stůl se často spojuje s Břestkem a leží v jeho širším okolí, administrativně však patří obci Velehrad, konkrétně do katastrálního území Velehrad. Evidován je tam jako významná archeologická lokalita a pamětní kámen.