Kostel svatého Vojtěcha ve Vejprnicích zaujme nejen barokní výzdobou. Je součástí areálu s ohradní zdí, dvěma kaplemi a mostem vedoucím k faře. V jeho podzemí se nachází hrobka a v místní paměti zůstala také podivná událost z podzimu 1890.
Okna svítila, uvnitř však byla tma
Podle kronikářského zápisu se několik večerů po sobě od soumraku zhruba do půlnoci zdálo, že kostelní okna září, jako by se uvnitř konala mše. Obyvatelé se obávali požáru, a tak si na faře půjčili klíče a vstoupili do chrámu. Našli tam jen věčnou lampu u hlavního oltáře; loď kostela byla tmavá a žádný další zdroj světla neobjevili.
Záznam tvrdí, že jev viděli všichni vejprničtí občané. Jde ale o tradované svědectví, jehož průběh dnes nelze nezávisle ověřit. Tehdejší farář Martin Pachl uvažoval, zda záři nezpůsobil fosfor unikající ze zetlelých kostí v hrobce pod kostelem, který se smísil se vzduchem. Další místní vysvětlení připisovalo světlo odrazu polární záře. Ani jedna domněnka se nepotvrdila.
Martin Pachl je spojován také se školstvím a výchovou mládeže. Farní podklady mu připisují aktivní působení v těchto oblastech a uvádějí, že se za jeho služby změnila podoba svatostánku.
Na místě někdejší tvrze
Barokní kostel vznikl v letech 1722 až 1726 z podnětu Františka Václava hraběte z Vrtby. Základní kámen byl položen 30. dubna 1722 a chrám byl vysvěcen 25. srpna 1726. Za jeho architekta bývá považován František Maxmilián Kaňka, případně jeho žák František Ignác de Prée; jednoznačné určení autora ale není doloženo.
Stavba stojí v prostoru spojeném s vejprnickou tvrzí, která se v písemných pramenech objevuje už v roce 1318. Podle obecních podkladů stávala v severozápadní části vsi, v místech dnešního areálu. Její renesanční podoba se později patrně stala střední částí barokní zájezdní hospody. V areálu se tak prolínají stopy staršího sídla s pozdějším vrchnostenským stavebním záměrem a životem farnosti.
Malby, sochy a barokní varhany
Interiér je zdobený dřevěnými sochami, sousošími i nástěnnými malbami. Hlavní oltář svatého Vojtěcha tvoří sloupy, oblouky a baldachýn. Nad svatostánkem je krucifix, po jeho stranách stojí Panna Marie a svatý Jan a na sloupech jsou umístěny sochy členů Svaté rodiny.
V presbytáři se skutečné architektonické prvky propojují s malovanými. Iluzivní výzdoba tak prostoru dodává větší hloubku a dramatičnost. Na výzdobě se podle regionálních podkladů podíleli sochař Lazar Widemann a malíř František Julius Lux. Vedle hlavního oltáře jsou v kostele také boční oltář svaté Anny a oltář Proměnění Páně.
Dochovaly se rovněž barokní varhany se dvěma manuály, pedálem a čtrnácti rejstříky. Obec vyzdvihuje jejich uměleckou hodnotu a srovnává je s nástroji v katedrále svatého Víta. Prohlídku interiéru lze spojit s komentovanou prohlídkou nebo kulturní akcí.
Kaple, hrobka a most k faře
Kostel obklopuje památkově chráněná ohradní zeď se dvěma branami. U nich stojí sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava. Poblíž východního vstupu jsou dvě kaple: pravá bývá označována jako Boží hrob, levá původně sloužila jako kostnice a v červnu 1893 ji upravili na kapli Panny Marie Lurdské.
Vstup do hrobky pod kostelem kryje mramorová deska před presbytářem. Po jejích stranách jsou podlahové desky s reliéfy Točníků z Křimic. K faře vede přes někdejší příkop krytý dřevěný most.
V roce 2026 si obec připomněla 300 let od vysvěcení kostela. Program oslav 25. srpna zahrnoval požehnání obnovované kapličky, křest nové knihy, setkání s farářem, starostou a architektem Janem Soukupem i večerní koncert.
Kostel svatého Vojtěcha stojí na adrese Staročeská náves 4 ve Vejprnicích. Není běžně otevřený jako muzeum s nepřetržitou návštěvní dobou; možnost prohlídky nebo časy bohoslužeb lze zjistit u farnosti či obce. Nahlédnout dovnitř bývá možné při komentované prohlídce, pouti, Noci kostelů nebo jiné akci.