Věšadlový most přes Zdobnici najdete v katastru Pekla nad Zdobnicí, které spadá pod Vamberk. Dřevěná krytá stavba vznikla roku 1840 a ani dnes není jen památkou určenou k obdivování z odstupu: stále po ní vede silnice III/3194. Při návštěvě je proto potřeba počítat s projíždějícími automobily.
Neobvykle široký historický most
Most měří zhruba 17,2 až 17,3 metru na délku a přibližně 6,2 metru na šířku. Právě šířka jej řadí mezi nejširší dřevěné mosty svého druhu v České republice. Přesto nejde o konstrukci zachovanou zcela bez změn. Dnešní podoba kombinuje historickou dřevěnou stavbu s ocelovými prvky.
Při generální opravě v roce 1982 nahradilo původní podélné dřevěné trámy šest ocelových nosníků profilu I. Úprava umožnila zachovat most v provozu a současně jej přizpůsobit automobilové dopravě. Stavba tak dodnes funguje jako součást silnice, nikoli jako muzeální exponát.
Proč se mu říká věšadlový
Název odkazuje na dvojici lichoběžníkových věšadel vysokých přibližně 3,25 metru. Ty tvoří hlavní nosnou část a rozvádějí zatížení do bočních rámů. Dřevěný plášť konstrukci chrání a zároveň vytváří typický krytý prostor mostu.
Pozornost si zaslouží také provedení bočních stěn. Podélné bednění je u tohoto mostu méně obvyklé než běžné svislé uspořádání. V jedné ze stěn je navíc zabudované žaluziové okno, díky němuž vnitřek nepůsobí jako úplně uzavřený průchod.
Řeka, mlýn a cesta od nádraží
Okolí mostu připomíná dobu, kdy Zdobnice pomáhala pohánět místní provozy. Nedaleko se nachází zaniklá soukenická valcha a bývalý mlýn. Řeka tak nebyla pouze součástí zdejší krajiny, ale také zdrojem energie pro řemeslnou a průmyslovou činnost.
Na místo se dá vyrazit od železniční stanice Peklo nad Zdobnicí. Trasa vedená přes most směrem na Hradisko měří přibližně šest kilometrů a její převýšení činí 108 metrů. Úsek mezi stanicí a mostem je vhodný také pro inline brusle.
Protože most stále slouží silničnímu provozu, není bezpečné zdržovat se zbytečně ve vozovce. Právě projíždějící auta však připomínají, že jde o živou technickou památku, která si i po více než 180 letech zachovala praktickou funkci.
Příběh spojený s Antonínem Slavíčkem
S mostem se pojí také místní tradice o akademickém malíři Antonínu Slavíčkovi. Podle turistických materiálů měl v roce 1909 při koupání ve Zdobnici pod mostem utrpět cévní příhodu a následně ochrnout na polovinu těla. Tato událost není v dostupných podkladech doložena primárním historickým pramenem, a zůstává proto vyprávěním spojovaným s místem.