Vesnice podél potoka
Úvaly leží u Valtic v Jihomoravském kraji a jejich historická zástavba se rozvíjela podél Úvalského potoka. Obec pravděpodobně vznikla v době kolonizace; písemně je doložena už ve 13. století. Od roku 1964 je součástí Valtic, samostatnou obcí tedy dnes nejsou.
Při procházce vesnicí stojí za pozornost kostel sv. Stanislava, vystavěný na místě starší kaple z roku 1647. Nedaleko kostela se nachází socha sv. Kryštofa z druhé poloviny 19. století. Spolu s historickým jádrem připomínají starší podobu místa, které opakovaně zasáhly politické změny.
Hranice se několikrát posunula
V 19. století náležely Úvaly k Dolnímu Rakousku. K Československu byly připojeny 1. srpna 1920, ale jejich státní příslušnost se znovu změnila: po úpravě hranic v roce 1938 připadly k Dolnodunajské župě a po druhé světové válce se vrátily k Československu. Tyto změny ovlivňovaly nejen správu obce, ale i život místních rodin.
Úvaly měly také vlastní hospodářské zázemí. Za první republiky tu fungovala cihelna Viléma Osera a mlýn Jana Šedy. Místní přehled dějin zmiňuje rovněž školu a školku.
Domy zasažené poválečnými změnami
Před koncem druhé světové války žilo v Úvalech více než 400 lidí. V květnu 1945 propadl majetek místních německých obyvatel konfiskaci. Zasáhla 148 ze 178 domů. Do roku 1947 bylo znovu osídleno přes 80 zemědělských usedlostí; domy, které nové obyvatele nenašly, pak zbourala československá armáda.
Obec tedy po válce nezanikla ani nebyla celá vysídlena, její podoba se však výrazně proměnila. Změnu přinesla ztráta původních obyvatel, převod majetku i demolice některých domů.
Pohraniční pásmo a plánovaná likvidace
V letech 1950 až 1989 život v Úvalech omezoval režim pohraničního pásma. Obec byla určena k postupné likvidaci, její sídlo však nezaniklo. Záměr přesto poznamenal její existenci a další rozvoj. Zatímco část domů zmizela už po válce, následující desetiletí přinesla další omezení a nejistotu ohledně budoucnosti vesnice.
Dnešní historické jádro tak stojí vedle příběhu, v němž se několikrát změnila státní hranice, obyvatelé i podoba zástavby. Kostel sv. Stanislava na místě kaple ze 17. století a nedaleká socha sv. Kryštofa zůstávají konkrétními připomínkami starších Úval.