Zámek Žerotínů stojí nad levým břehem Bečvy, přímo v centru Valašského Meziříčí. Jeho dnešní podobu utvářely přestavby i proměny využití: od šlechtického sídla se areál postupně změnil ve věznici, lazaret a nakonec v kulturní místo, kde se konají výstavy i divadelní a koncertní programy. Při procházce zámkem stojí za pozornost především barokní nádvoří s arkádami.
Šlechtické sídlo v rukou Pernštejnů a Žerotínů
Počátky zámku spadají do 16. století, kdy ve městě působili Pernštejnové. Ti získali povolení postavit panské sídlo místo staršího hradu v Rožnově. Historické materiály se v přesném datování začátku stavby rozcházejí, zámek však vznikal za Pernštejnů a později připadl spolu s panstvím Žerotínům. Právě po tomto moravském šlechtickém rodu nese své jméno.
Výraznou změnu přineslo druhé desetiletí 18. století. Přestavbu inicioval Ludvík, respektive František Ludvík ze Žerotína. K původnímu sídlu přibylo jižní křídlo a upraveno bylo i křídlo severní. Mezi nimi vznikl prostor, který dnes tvoří hlavní architektonickou dominantu zámku.
Arkádové nádvoří a zámecká kaple
Dvoupatrová budova má tři křídla uspořádaná do tvaru písmene U. Arkády v přízemí i v patře směřují do nádvoří a dávají areálu jeho charakteristický barokní vzhled. Právě tady je dobře patrné, jak se někdejší renesanční sídlo proměnilo v reprezentativní zámek.
V jižním křídle bývala kaple Smrtelných úzkostí Ježíše Krista. Její výzdoba se spojuje s malířem Josefem Ignácem Sadlerem. Jeho tvorbě je věnována část dnešní stálé expozice, která připomíná také náboženskou a uměleckou stránku zámeckého života.
Vězení, lazaret a návrat ke kulturnímu životu
Zámek poznamenala třicetiletá válka, během níž jej poškodilo švédské vojsko. V roce 1815 přešlo panství od Marie Josefy ze Žerotína, provdané Fürstenbergové, na Františka Josefa Kinského. Roku 1854 koupil zámek stát a zřídil v něm ženskou věznici, kterou městské materiály označují za jedinou svého druhu na Moravě.
Za první světové války sloužil areál jako vojenský lazaret. Po jejím skončení se začal vracet ke společenskému a kulturnímu využití: v roce 1920 zde otevřeli nové jeviště a divadelní sál. Od roku 1951 patřil zámek městu a sídlil v něm klub pracujících. Na tuto tradici navazuje dnešní Kulturní zařízení města Valašské Meziříčí.
Rekonstrukce zámku začala v červnu 1996 a probíhala po etapách. Obnovovaly se prostory pro kulturní provoz, divadelní sál i další části areálu. Nádvoří s fontánou se veřejnosti otevřelo v roce 2002.
Muzeum, galerie i kulturní program
V jižním křídle funguje od roku 2014 Muzejní a galerijní centrum. Jeho stálá expozice Zámecké patro přibližuje podobu zámeckých pokojů v době největší slávy, dějiny města i středověké osídlení regionu. Věnuje se také rodu Žerotínů a malíři Josefu Ignáci Sadlerovi. Dvě galerie hostí proměnlivé výstavy a konají se tu také přednášky, workshopy a další program.
Zámek dnes zahrnuje divadelní a koncertní sál, M-klub i další prostory pro kulturní dění. Muzejní a galerijní centrum bývá otevřeno od úterý do neděle; jeho konkrétní otevírací doba a program se mohou měnit.
Druhý zámek ve městě
Ve Valašském Meziříčí se nachází také zámek Kinských, a to v části Krásno nad Bečvou. Jde o samostatné historické sídlo. Zámek Žerotínů oproti němu vyniká arkádovým nádvořím a proměnlivým využitím, které jej přivedlo od šlechtického sídla přes státní instituci až k současnému kulturnímu centru.