Černá studánka leží pod Malou Lhotou u zastavení „Pod Hájem – studánka“. Je součástí naučné stezky Jana Karafiáta, která vede od nádraží ve Valašském Meziříčí přes Velkou Lhotu k hrázi přehrady Bystřička. Celá trasa měří přibližně 14 kilometrů a kromě přírodních zajímavostí představuje také místa spojená s místní historií.
Pramen na cestě krajinou
Národní registr pramenů a studánek uvádí Černou studánku ve Valašském Meziříčí, v katastrálním území Hrachovec, v nadmořské výšce 670 metrů. Turistické popisy ji situují pod Malou Lhotu. Jde o dva různé způsoby určení polohy: místní označení a administrativní zařazení.
Podle evidovaných údajů je pramen tekoucí a přístupný po cestě. Na trase se studánka stává příležitostí všimnout si prostředí, které může při pěším výletu snadno zůstat stranou.
Život kolem prameniště
Zastavení věnované studánce připomíná význam pramenů, potůčků a lesních tůní pro přírodu. Vlhká místa vytvářejí podmínky pro rostliny i živočichy vázané na vodu. Mezi příklady uváděnými v popisu stezky jsou obojživelníci, mlok skvrnitý a vodní hmyz.
Prameniště nejsou důležitá pouze jako zdroj vody. Drobné vodní plochy a mokřadní společenstva přispívají k rozmanitosti krajiny a poskytují zázemí různým druhům. Černá studánka tak doplňuje putování o pohled na malý, ale živý kout lesa.
Stopa Jana Karafiáta ve Velké Lhotě
Stezka nese jméno Jana Karafiáta, autora Broučků, který působil jako evangelický kněz ve Velké Lhotě. Jeho působení připomínají historická místa v okolí, mezi nimi také kostel ve Velké Lhotě. Přírodní zastavení u Černé studánky tak na trase střídají místa spojená s Karafiátovým životem a odkazem.
Karafiát odešel v červnu 1895 do Prahy a autorská práva k Broučkům odkázal Českobratrské církvi evangelické.
Co říkají záznamy o vodě
U studánky jsou evidovány rozbory vody z let 2011 a 2013. Záznam z roku 2011 uvádí také úředně potvrzenou pitnost, jde však o historický údaj, který nepotvrzuje současnou kvalitu vody. Návštěvník, který ji chce ochutnat, by si měl její aktuální stav nejprve ověřit.