Model habánského domu, keramické nálezy a rekonstrukce velké vypalovací pece přibližují historii novokřtěnců ve Vacenovicích. Expozici najdete v rekonstruovaném Habánském sklepě uprostřed obce. Samotný sklep pravděpodobně patřil k někdejšímu habánskému sídlu a mohl sloužit ke skladování vína.
Sklep jako vstup do někdejšího sídla
Novokřtěnci, na Moravě známí jako habáni, přišli do Vacenovic na konci 60. let 16. století. Místo pro jejich osadu, dřívější hospodářský dvůr s tvrzí a sklepem, jim poskytli majitelé panství ze Žerotína a Tovaru. Postupně tu vzniklo jedno z významných habánských center v regionu.
Urbáře z počátku 17. století naznačují, že zde žilo asi 300 až 400 lidí. Komunita obdělávala tři lány polí, tedy přibližně 90 hektarů, a chovala dobytek i ovce. Vedle zemědělství se její členové věnovali vinařství, hrnčířství, nožířství a zpracování kožešin. Jejich společný způsob života doprovázela pověst pracovitých a zručných řemeslníků.
Fajáns pro šlechtu i bohaté měšťany
Nejznámějším odkazem vacenovických habánů je fajáns, tedy keramika, kterou vyráběli pro zákazníky z vyšších vrstev. Jejich výrobky mířily například na šlechtická sídla a do domácností bohatých měšťanů. Vznikaly džbány a další nádoby, talíře, lékárenské nádobky i kachle.
Vzhled habánské keramiky dlouho určovala střídmost. Do roku 1612 se její tvůrci drželi přísného výkladu biblického zákazu zobrazování postav, a zdobili ji proto hlavně rostlinnými motivy. Častý byl bílý základ s modrou, zelenou, žlutou či fialovou výzdobou. Typickým výrobkem se stal džbánek s oblým tělem, rovným hrdlem a kovovým víčkem, někdy opatřený také cínovou montáží.
Pec s půdorysem 6,5 metru
Rozsah místní výroby dokládá archeologický výzkum z roku 2006. Archeolog Jiří Pajer tehdy ve Vacenovicích objevil pozůstatky hrnčířské pece, jejíž půdorys měl přibližně 6,5 metru. Pec měla samostatné topeniště, označované jako peklo, a pilířky, které přiváděly horký vzduch do prostoru určeného k výpalu.
Keramika se vypalovala mimo přímý dosah kouře. Mimořádné rozměry pece ukazují, že Vacenovice mohly být největším moravským střediskem habánské keramické výroby. Rekonstrukce zařízení v expozici pomáhá představit si, jak rozsáhlé toto řemeslo bylo.
Požár a odchod z Moravy
Habánské sídlo zasáhly válečné události nejprve v roce 1605 a poté znovu v letech 1619 až 1621. Po vyplenění a požáru v roce 1621 patrně zaniklo. O rok později císařský patent nařídil nekatolickým novokřtěncům opustit Moravu.
Část vacenovické komunity odešla na území dnešního západního Slovenska, zejména do Sobotiště a Velkých Levár. Na další vývoj jejího dědictví navazuje přeshraniční projekt Po stopách Habánů, který propojuje Vacenovice se Sobotištěm a dalšími místy na Záhoří.
Co uvidíte v expozici a jak se objednat
Habánský sklep byl opraven v letech 2018 až 2019. Kromě archeologických nálezů a replik fajánse jsou tu obrazové a textové materiály, model habánského domu a rekonstrukce vypalovací pece. Expozice tak ukazuje jak každodenní život komunity, tak její řemeslnou práci a postavení náboženské menšiny.
S Vacenovicemi se pojí také místní pověsti o pokladech, podzemních chodbách a Habánském kopci ve Vracovském lese. Jde o folklorní vyprávění, nikoli doložená svědectví: terénní průzkum například nepotvrdil pověst o chodbě vedoucí až na milotický zámek.
Prohlídka sklepa je možná po předchozí osobní nebo telefonické domluvě v úředních hodinách obecního úřadu.