Z Černívska vede zelená turistická značka přes hráz Černívského rybníka a dál do lesa. Po zhruba 150 metrech stoupání dorazíte ke Křikavě, hradu, z něhož se zachovalo torzo hranolové věže, části hradeb a hluboký příkop. Nečeká tu upravený areál ani romantická silueta nad krajinou; místo zaujme spíš tím, že jeho někdejší uspořádání je stále patrné v terénu.
Výlet s výhledem na rybník
Hrad stojí na skalnatém ostrohu nad vodou. Z okolí zříceniny se otevírá pohled na Černívský rybník a kostel Nejsvětější Trojice v Černívsku. Kostel pochází ze 14. století, barokní podobu získal výraznou přestavbou v roce 1722.
Procházku lze naplánovat jako okruh dlouhý přibližně čtyři kilometry, který zabere asi hodinu. Cesta lesem po dešti klouže a úsek ke zřícenině není vhodný pro kočárky. Pod hrází rybníka je také kamenný kruh složený z 19 menhirů. Nejde o pravěkou památku, ale o novodobý objekt spojený s místním tantrickým centrem. Křikava je rovněž jedním ze zastavení Blatenského okruhu pro horská kola, který měří 56 kilometrů.
Hrad, který zanikl na počátku 15. století
Křikava leží u osady Černívsko v Jihočeském kraji, v katastru obce Uzeničky. V obecných popisech místa se někdy objevují také sousední Uzenice, ty však nejsou jeho správním zařazením.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357. Spojuje ho s Hugem, případně Hukem z Dornštejna, který zastával úřad hofmistra markraběte Karla a později císařovny Blanky. V roce 1399 jsou jako majitelé panství uvedeni Přibík a Jindřich z Křikavy. Jejich rod používal také přídomky z Dornštejna či Donrštejna.
Před rokem 1402 Křikavu přepadl a vyplenil Dobešík z Boru, v místním podání označovaný za loupeživého rytíře. Hrad byl poté pobořen a patrně už se neobnovil. Jindřich Kolman z Křikavy, uváděný také jako kuchmistr Václava IV., prodal roku 1418 Křikavu spolu s dalšími statky Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína. Podle památkových podkladů hrad nejspíš zanikl v souvislosti s husitskými válkami, přesné okolnosti jeho konce ale nejsou doloženy.
Co prozrazují zbytky zdiva
Hradní areál měl protáhlý půdorys, který se blížil obdélníku či lichoběžníku. Na jižní a západní straně ho chránil příkrý svah, na severu a východě hluboký umělý příkop. Kromě hlavní hradby se při průzkumech podařilo rozpoznat také parkán, úzký opevněný prostor před hradbou.
Uprostřed nádvoří stála samostatná čtverhranná obytná věž. Zůstaly z ní tři zdi, jejichž tloušťka dosahovala přibližně 190 až 200 centimetrů. Na jižní straně hradu býval vícedílný palác s hospodářským přízemím. V severozápadním rohu se nacházelo menší stavení, případně starší zahloubená čtverhranná budova. Mezi ním a obvodovou hradbou archeologové zaznamenali úzkou chodbičku.
Stavebněhistorický průzkum předpokládá, že původní vstup vedl východní hradbou. Později měl být zazděn a přístup přesunut na jihozápadní stranu. Starší materiály ale umístění vchodu popisují jinak, takže v této části není výklad jednotný.
Chráněná archeologická lokalita
Křikava je ve Státním archeologickém seznamu vedena jako významná archeologická lokalita kategorie ÚAN I. V této kategorii jsou místa, kde byl výskyt archeologických nálezů jednoznačně prokázán; záznam o Křikavě byl naposledy aktualizován v únoru 2025.
Přibližně 41 metrů východně od hradby leží malý podkovovitý násep. Archeolog Jiří Fröhlich ho vyložil jako pravděpodobný pozůstatek vápenné pece, nejde však o zcela potvrzené určení. Kameny ani zdivo proto nepatří odnášet či rozebírat a na místě se nemá kopat ani používat detektor bez příslušného oprávnění.