Při procházce Úterým se nedá přehlédnout kostel Narození sv. Jana Křtitele. Jeho oválná podoba se odlišuje od obvyklých podélných kostelů a připomíná také zásadní událost v dějinách města: požár, při kterém zanikl starší chrám.
Stavba, kterou předcházela pohroma
Po požáru bylo třeba postavit nový kostel. Práce se uskutečnily na konci 17. století, přesné datování se však v jednotlivých přehledech liší. Městské historické údaje uvádějí zahájení stavby v roce 1696 a vysvěcení o dva roky později, architektonický přehled klade její vznik do let 1695–1698. Jiný zdroj datuje stavbu už do roku 1689. Jisté je, že jde o barokní novostavbu z konce 17. století.
Architektonický přehled připisuje návrh Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi a realizaci W. Braunbockovi z Miesbachu. Samotný kostel přitahuje pozornost centrálním řešením i průčelím s věží, která se uplatňuje v panoramatu města.
Oválný prostor a zdobený interiér
Chrám je rozměrnou stavbou s oválným půdorysem. Zvenčí působí kompaktně, uvnitř se prostor člení do polygonálních tvarů a je zdobený. Najdete zde také oratoře a kruchtu, vyvýšené místo určené mimo jiné hudebníkům a pěveckému sboru.
Kostel je nejen místem bohoslužeb, ale i výrazným orientačním bodem Úterý. Jeho tvar a průčelí s věží vyniknou už při pohledu na stavbu z města.
Schodiště, brána a kaple dotvářejí areál
Historický celek nekončí u kostelních zdí. Patří k němu také ohradní zeď, vstupní brána a schodiště vedoucí ke kostelu. U schodiště stojí barokní výklenková kaple z konce 18. století. Společně vytvářejí přechod mezi ulicí a chrámovým prostorem.
Při pohledu na areál tak lze vedle oválné budovy vnímat i cestu, která k ní vede, a menší kapli v jejím okolí. Tyto prvky připomínají, že kostel byl důležitou součástí života města.
Starší dějiny místa
Úterý mělo kostel už před barokní přestavbou. Historické údaje uvádějí, že zde před rokem 1369 byla plebánie a že tepelský opat měl město s kostelem koupit roku 1233. Dnešní podoba areálu je však především výsledkem pozdější obnovy.
Městský přehled zmiňuje také starou kapli sv. Jana Křtitele na vrchu nad městem, kterou později vystřídala kaple sv. Václava. Vyprávění o někdejším loveckém sídle i počátcích opevnění návrší patří k místní tradici, nikoli k bezpečně doloženým skutečnostem. Interiér kostela nebývá mimo bohoslužby volně přístupný; jejich časy se mohou měnit, a proto je třeba možnost návštěvy předem ověřit u farnosti.