Do Ústí nad Labem se v rámci letošního Dne architektury vrátí téma poválečné proměny severočeského pohraničí. Program ve Veřejném sále Hraničář začne projekcí krátkého filmu Živé stopy. Po ní bude následovat diskuse s historikem Janem Vondroušem o vysídlení německy mluvícího obyvatelstva a příchodu nových obyvatel do opuštěných měst a obcí.
Po válce se změnilo obyvatelstvo i každodenní život
Ústecko mělo před druhou světovou válkou převážně německojazyčné obyvatelstvo. Po Mnichovské dohodě připadlo Ústí nad Labem v říjnu 1938 Německu. Konec války pak znamenal mnohem víc než novou podobu hranic. Region zasáhlo násilí, poválečný chaos, přesuny lidí a rozpad společenských vazeb, které zde vznikaly po generace.
Osidlování pohraničí navíc neprobíhalo až po skončení organizovaného odsunu. V některých místech začali noví obyvatelé přicházet už dříve a oba procesy se částečně odehrávaly současně. Proměna regionu tak nebyla jednorázovou událostí, ale postupem, v němž se prolínala nejistota, mocenské zásahy a rychlé změny.
Film a debata místo anonymních čísel
Film Živé stopy se věnuje vysídlování i následnému dosídlování opuštěných oblastí. Diskuse po projekci otevře otázky, jak organizované vysídlení probíhalo a odkud noví osídlenci do severních Čech přicházeli. Část lidí dorazila z vnitrozemí, další přicházeli z oblastí mimo tehdejší Československo.
Přesun obyvatel ovlivnil složení zdejší společnosti, místní hospodářství i kulturní život. Proměňovaly se také politické preference a vztah lidí k obcím, s nimiž často neměli rodinné ani generační spojení. Do celého obrazu ale patřili i starousedlí Češi, němečtí obyvatelé, kteří v Československu zůstali, a lidé vracející se zpět do regionu.
Stopy poválečných událostí jsou vidět dodnes
Důsledky vysídlení a dosídlení se neomezily na bezprostřední poválečná léta. Promítly se do podoby sídel, vlastnických vztahů, zániku některých obcí i do toho, jak místní obyvatelé vnímají historii svého okolí. Severní Čechy tak ukazují, jak mohou politická rozhodnutí a nucené migrace ovlivňovat krajinu i společnost po desetiletí.
Pro návštěvníky, kteří Ústecko poznávají prostřednictvím architektury a městské krajiny, nabídne večer také spojení konkrétních míst s příběhy lidí, kteří v nich žili před válkou, za války i po jejím skončení. Součástí debaty bude rovněž rozlišení mezi bezprostředním poválečným násilím, živelným vysídlováním, organizovaným odsunem a následným dosídlováním.
Večer v bývalém kině
Hraničář spojuje filmové projekce s debatami o architektuře, městě, urbanismu a regionu. Téma poválečné proměny do tohoto prostoru zapadá i proto, že propojuje historickou paměť s dnešní podobou Ústí nad Labem. Součástí programu Hraničáře je také architektonická studie přestavby objektu, takže samotná budova vstupuje do širší debaty o budoucnosti města.
Akce Ústí nad Labem – Vysídlení a dosídlení se uskuteční v pátek 2. října 2026 od 18 hodin ve Veřejném sále Hraničář na adrese Prokopa Diviše 1812/7 v Ústí nad Labem. Vstupné se podle programu pohybuje od 0 do 200 korun. Vstupenky jsou k dispozici také online a pokladna obvykle otevírá hodinu před začátkem. Velký sál není plně bezbariérový, návštěvníci na vozíku však mohou po předchozím upozornění využít asistenci.
Na přípravě večera se podle programu podílejí Paměť národa Severní Čechy, statutární město Ústí nad Labem, Ústecký kraj a Česko-německý fond budoucnosti.