Za Konojedami, místní částí Úštěka, se na severozápadním úpatí Dubí hory nachází lomová stěna s neobvyklým vzhledem. Zaoblené bloky v ní působí, jako by někdo naskládal kamenné bochníky jeden na druhý. Ve skutečnosti jde o výsledek dávného sopečného vývoje, který se stal viditelným díky někdejší těžbě kamene.
Krátký výlet z Konojed
Výchozím bodem může být náves v Konojedech poblíž autobusové zastávky. K bývalému lomu nevede běžná značená turistická trasa, orientaci ale usnadňují místní ukazatele. Z návsi se jde kolem barokního zámku a poté po polní cestě směrem k lomu.
Trasa je určená především pro pěší. V okolí stěny vedou vyšlapané pěšiny, po kterých lze obejít horní okraj lomu nebo pokračovat k nedalekému lesíku. Povrch a terén nejsou zcela pohodlné a místo není bezbariérové. Zvláštní opatrnost je potřeba u strmého okraje, hlavně za deště, sněhu nebo námrazy.
Při prohlídce zůstávejte na přístupných pěšinách. Do nestabilních částí stěny se nevstupuje a kameny není dovoleno odlamovat. Hodnota lokality spočívá v zachovaném geologickém útvaru jako celku.
Jak vznikl vzhled kamenných bochníků
Lom odhalil čelo ztuhlého lávového proudu, které by jinak zůstalo skryté pod půdou a vegetací. Při ochlazování lávy se ve stěně vytvořily dlouhé sloupce horniny. Některé dosahují výšky přibližně osmi metrů a jejich tloušťka se blíží jednomu metru.
Sloupce se později rozpukaly také napříč. Směrem k povrchu se některé zužují a stáčejí do oblouků. Do puklin i samotného povrchu horniny následně pronikaly účinky deště, mrazu a dalšího zvětrávání. Hrany se postupně obrousily a vznikly zaoblené bloky, které daly místu jeho přezdívku.
O přesném označení horniny se v odborných a úředních materiálech hovoří různě. Podklady ochrany přírody uvádějí čedič, zatímco regionální geologické materiály lokalitu spojují s tefritovým tufem. Jisté je, že jde o třetihorní vulkanickou horninu typickou pro České středohoří.
Chráněná lokalita o rozloze necelých dvou tisíc metrů čtverečních
Konojedské bochníky jsou součástí národní přírodní památky Dubí hora. Chráněné území bylo poprvé vyhlášeno 14. října 1966 a má rozlohu pouhých 0,1704 hektaru. Předmětem ochrany je zejména lomová stěna se sloupcovitě odlučnou vulkanickou horninou a výrazným příčným rozpukáním.
Lokalita leží také v CHKO České středohoří, krajině utvářené třetihorním vulkanismem. V tomto případě lom změnil původní podobu svahu, zároveň však odkryl geologický detail, který by zůstal skrytý. Někdejší těžba tak zpřístupnila útvar, jenž se později stal důvodem ochrany.
Výhled k zámku a přes České středohoří
Výlet ke Konojedským bochníkům nabízí kromě samotné stěny také pohled na Konojedy, zdejší zámek a okolní kopce. Krajina je nejlépe čitelná v období, kdy stromy nemají listí, především v zimě a na jaře. Zastávka u bývalého lomu tak spojuje stopu staré těžby s názornou ukázkou sopečné minulosti Úštěcka.