Na severozápadním okraji Úsilného začíná prohlídka Eliášovy dědičné štoly, technické památky ukryté pod zemí. Návštěvník projde přibližně 350 až 400 metrů původního důlního díla a během jedné až dvou hodin pozná místo, které v průběhu staletí sloužilo několika různým účelům.
Do podzemí se vstupuje u novodobého betonového portálku. Za ním nejprve pokračuje chodba vyzděná lomovým kamenem a zaklenutá, později se trasa dostává do skály, v níž byla vyražena. Přibližně polovinu cesty je nutné jít v předklonu. Kovové chodníky a ocelové rošty sice umožňují průchod, nejde však o zcela pohodlnou procházku.
Štola vznikla kvůli vodě v dolech
Ražba začala 20. července 1574, tedy na svátek svatého Eliáše, po němž štola dostala své jméno. Jejím hlavním úkolem bylo odvádět vodu z dolů v Rudolfovském rudním revíru, který proslul především těžbou stříbrné rudy.
Plán počítal s dílem dlouhým přibližně tři kilometry, které mělo propojit několik dolů. Práce ale pokračovaly přerušovaně po dlouhou dobu a podzemní systém se rozšířil také o boční chodby. Jedna z nich mířila k dolům Boží vůle, Třešně a Šalamoun, další vedla směrem k dolům u Libniče.
Označení dědičná štola souvisí s jejím trvalým odvodňovacím účelem a službou více důlním podnikům. Kvůli větrání a provozu vznikaly v pravidelných rozestupech šachty propojující podzemí s povrchem. Historické záznamy uvádějí celkem 19 takových šachet, z nichž většina později zanikla nebo byla zasypána.
Z hornického díla se stal zdroj pitné vody
Jedna z šachet se dochovala díky novému využití. Později sloužila jako vodárenská, dosahuje hloubky asi 18 metrů a nad jejím ústím stojí malá kruhová stavba.
Po skončení hornické činnosti štola neztratila význam. V letech 1932 až 1977 se podzemní voda využívala jako zdroj pitné vody pro České Budějovice. Tuto etapu ukončilo dokončení Římovské přehrady. Z původního důlního odvodňovacího díla se tak na několik desetiletí stal vodárenský objekt.
Podzemí, kde pracuje i voda
Chodba má přibližně lichoběžníkový tvar a na některých místech dosahuje výšky kolem dvou metrů. Vedle stop po ražbě a dalších zásazích člověka jsou tu patrné i přírodní procesy. Na stropě rostou drobná krápníková brčka a skály pokrývají místy sintrové povlaky, které vznikaly působením vody.
Prohlídky se konají po celý rok, vždy po předchozím objednání. Termín je třeba domluvit obvykle nejméně dva dny předem. U vstupu je vyhrazené parkoviště a z Českých Budějovic je štola vzdálená přibližně sedm kilometrů.
Do podzemí se hodí pevné oblečení a boty, kterým nevadí chlad ani případná vlhkost. Průvodce poskytuje helmu, nepromokavý plášť a baterku. Trasa bývá suchá, ale kvůli nízkým místům se nehodí pro návštěvníky ve vysokých podpatcích ani pro ty, kterým by vadila delší chůze v předklonu.
Co spojit s návštěvou štoly
Eliášova štola může být zastavením při výletu po Úsilném a okolí. Nedaleko jejího vstupu stojí kašna, v obci a širším okolí pak najdete také novogotickou kapli svatého Václava z roku 1900 a usedlosti v duchu jihočeského selského baroka.
Rudný důl Dědičná štola svatého Eliáše je kulturní nemovitou památkou od roku 1958. Její příběh spojuje těžbu stříbra, odvádění vody z rozsáhlého důlního systému a pozdější zásobování Českých Budějovic pitnou vodou.