Obraz sv. Jakuba od Petra Brandla patří k nejvýznamnějším uměleckým památkám Úpice. Malíř ho vytvořil roku 1730 pro hlavní oltář zdejšího kostela sv. Jakuba Staršího. Dílo později zapůsobilo také na úpického rodáka Josefa Čapka a dodnes tvoří ústřední bod barokního oltáře.
Kostel najdete v severozápadní části náměstí T. G. Masaryka. Společně s historickou radnicí, Mariánským sloupem a dalšími památkami utváří podobu centra. Jeho návštěva tak může být nejen zastávkou za barokním uměním, ale také setkáním s dějinami města.
Od dřevěného chrámu k dnešnímu kostelu
První písemné zprávy o dřevěném kostele na tomto místě pocházejí ze 14. století. Roku 1625 Úpici postihl velký požár, při němž chrám vyhořel spolu s domy na náměstí. Z peněz získaných sbírkami a milodary pak v letech 1627 až 1629 vznikl nový dřevěný kostel se samostatnou zvonicí.
Stavba současného zděného chrámu začala roku 1698 pod vedením broumovského stavitele Jiřího Schotta. Hlavní práce skončily přibližně v roce 1703 a 18. října 1705 kostel vysvětil královéhradecký biskup Tobiáš Becker. Proto se jeho výstavba obvykle datuje do let 1698 až 1705.
Uměřená stavba, bohatý mobiliář
Kostel je jednolodní, presbytář zakončuje trojboký závěr a přiléhají k němu sakristie i boční přístavek s oratořemi. Západní průčelí doplňuje hranolová věž. Loď a presbytář mají valenou klenbu s výsečemi a štukovou výzdobou. Zatímco vnější podoba působí střídmě, interiér nabízí výrazný soubor barokního vybavení.
Hlavní oltář, vytvořený přibližně kolem roku 1730, má sloupovou a portálovou architekturu. Po stranách ho doplňují sochy sv. Jana Apoštola, sv. Rozálie, sv. Anny a sv. Prokopa. Uprostřed je Brandlův obraz patrona kostela.
Za pozornost stojí také boční oltář svatých Čtrnácti pomocníků s obrazem od I. Russa z Trutnova z roku 1780. Další vybavení zahrnuje oltář Panny Marie Lurdské, starší obrazy sv. Václava a sv. Floriána i bohatě řezané chórové stolice pocházející z doby po roce 1700.
Předměty z různých období
Barokní kazatelna z roku 1705 je připisována trutnovskému řezbáři A. Seidlovi. Starší je cínová křtitelnice z roku 1655 s figurální výzdobou raně barokního charakteru. Společně s dalším mobiliářem dokládají dlouhé trvání zdejší farnosti.
Podobu interiéru doplňuje nástěnná malba z roku 1931 od pražského malíře Františka Kudrnovského. Zobrazuje čtyři evangelisty s jejich atributy a Proměnění Páně na hoře Tábor. Při dalších malířských pracích v roce 1946 figurální výjevy zůstaly zachovány a přibyly znaky Úpice a diecézního biskupa.
Starší dějiny chrámu připomíná také zvon Jakub, který roku 1625 odlil Martin Schretter z Hostinného. Zvon má šestiramennou korunu a podle místních údajů přečkal rekvizice za obou světových válek. Později potřeboval opravu, přesto zůstává dokladem úpické historie i místní zvonařské tradice.
Kostel sv. Jakuba Staršího je nemovitou kulturní památkou a nadále slouží jako farní kostel. Mimo bohoslužby proto nemusí být běžně přístupný; možnost prohlídky interiéru lze domluvit u Římskokatolické farnosti Úpice. Procházku po náměstí je možné spojit s prohlídkou Mariánského sloupu nebo historické Dřevěnky.