Osmiboká věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Uničově má neobvyklou přezdívku: Psí. Z někdejší řady chrličů se dochoval kamenný prvek, který připomíná psa. Farní výklad připouští, že mohl původně znázorňovat lva, místní tradice mu však přisoudila podobu psa.
Kostel najdete na Kostelním náměstí, nedaleko Masarykova náměstí, v historickém centru města. Patří k jeho nejstarším stavbám, měří přibližně 50 metrů na délku a 20 metrů na šířku. Dnešní podobu získával postupně, jeho základní trojlodní uspořádání však pochází z gotického období.
Gotický chrám, který se stavěl po etapách
Písemné prameny zmiňují kostel nejpozději ve 14. století. Roku 1330 měl Jan Lucemburský darovat patronát nad uničovským kostelem nově založenému klášteru na Starém Brně. Dalším důležitým dokladem je nadační listina z roku 1381. Chrám tak vznikal a postupně se dotvářel během 14. století.
Původně měl dvě čtyřhranné věže, křížovou klenbu, hrotitá okna s kružbami a mohutné opěráky zakončené fiálami. Z gotické stavby se zachoval také portál a další kamenické detaily. Ve výklenku točitého schodiště je kamenná postava biskupa nebo opata, pravděpodobně svatého Prokopa.
Ve druhé polovině 15. století přibyla Česká kaple určená k českému kázání a bohoslužbám pod obojí. Později její prostor souvisel se sakristií. Kamenný basreliéf Ukřižování Páně s Pannou Marií a svatým Janem, který býval v kapli, byl přenesen do kaple svatého Josefa.
Požáry změnily věže i interiér
Chrám několikrát vážně poškodil oheň, konkrétně při požárech v letech 1531, 1643 a 1779. Plameny zasáhly části věží, klenbu i vnitřní pilíře. Po požáru v roce 1779 následovala obnova, na kterou přispěla také Marie Terezie.
Po opravách dostal kostel stlačenou klenbu bez žeber a střídmější pilíře. Jedna z věží byla dostavěna do osmihranu a stala se dnešní Psí věží. Druhá si naopak zachovala čtyřboký půdorys až pod střechu. Jejich rozdílná podoba odráží složitý vývoj stavby.
Okolí kostela sloužilo dříve jako hřbitov a stála tu také kostnice. Obojí bylo zrušeno na počátku 19. století v souvislosti s josefínskými reformami. Při pozdějších stavebních pracích se našly náhrobní kameny z let 1685 a 1731, které jsou nyní vystaveny v lapidáriu Muzea baroka.
Oltáře, fresky a barokní symbolika
Na výzdobě interiéru se v 18. století podíleli kazatel G. A. Heinz, sochař Ondřej Schweigel a uničovský malíř I. Oderlický. Ten vytvořil fresky v sakristii i hlavní obraz Ukřižování Krista.
Hlavní oltář je pseudogotický a jeho dřevěná konstrukce dosahuje výšky 13 metrů. Ve výklencích stojí sochy svatého Františka Serafinského, svaté Terezie Velké, svatého Cyrila a svatého Metoděje. Uprostřed je v životní velikosti zobrazena Nanebevzatá Panna Maria.
Jeden z barokních oltářů propojuje Ukřižování, Nejsvětější Trojici a eucharistii. Krev Krista a symbolické mléko Panny Marie směřují k monstranci. Jde o teologickou symboliku, nikoli o realistické zobrazení: motivy spojují Kristovu oběť, mateřství Panny Marie a tajemství eucharistie.
Další výraznou památkou je oltář Panny Marie Růžencové. Jeho obraz zachycuje Madonu obklopenou růžencem a patnácti medailony s růžencovými tajemstvími. V kostele jsou také oltáře zasvěcené Panně Marii Sedmibolestné a Panně Marii.
Jan Sarkander a novější vitráž
S kostelem je spojen také svatý Jan Sarkander. Jako farář nastoupil 10. října 1609 a v Uničově působil přibližně 78 až 84 dní. Připomíná ho obraz v kostele, mariánský sloup i další výtvarná díla.
Na jižní straně chrámu stojí jeho novodobá socha, jejímž autorem je podle turistického zdroje akademický sochař Miroslav Kovařík. Na severní straně je socha kojící Madony, u níž není autorství ani přesné datování spolehlivě doloženo. U presbytáře se nachází barokní kříž.
Při regotizaci bylo nad vstupem obnoveno gotické okno. Současná vitráž, nazvaná Miléniové okno, vznikla podle koncepce P. Maxmiliana Jarosche. Jejím autorem je Zdeněk Kudláček z firmy ZAJAC ve Cvikově. Zobrazuje Krista, Pannu Marii a evropské patrony: Cyrila, Metoděje, svatého Benedikta, svatou Brigitu, svatou Kateřinu Sienskou, Editu Steinovou a Jana Sarkandera.
Kdy se dá do kostela podívat
Kostel není běžně otevřený jako volně přístupná turistická památka. Návštěva je možná hlavně během bohoslužeb, celodenní adorace a Dnů evropského dědictví. Skupinovou prohlídku lze domluvit předem prostřednictvím městského informačního centra; možnosti návštěvy lze zjistit také u farnosti.