Kamennou desku opřenou o dva balvany najdete jen kousek od rozhledny Kbíl. Neobvyklý útvar na stejnojmenném vrchu u Švejcarovy Lhoty připomíná dolmen, tedy pravěkou kamennou stavbu. Jeho pojmenování je ale především turistické: odborníci jej považují za přírodní seskupení rulových skal.
Kamenný stůl bez potvrzeného lidského původu
Balvany pod deskou nemají stejnou výšku a jejich uspořádání svádí k otázce, zda je někdo záměrně upravil nebo přesunul. Ve starších turistických materiálech se objevuje také výklad založený na orientaci mezery pod deskou. Důkaz, že by šlo o pravěkou stavbu, však chybí.
Útvarem se při výzkumu v roce 1921 zabýval archeolog Bedřich Dubský. Dospěl k závěru, že kameny vznikly přirozeně. Vysvětlení spojuje jejich podobu se zvětráváním ruly a následným pohybem či řícením skalních bloků. Označení Kbílský dolmen tedy popisuje především jeho vzhled, nikoli potvrzený archeologický původ.
Legendy kolem rulových balvanů
Neobvyklý tvar kamenů podněcuje představivost a místo provázejí příběhy o Keltech, dávných obřadech i zvláštních energiích. Někteří návštěvníci mu přisuzují také léčivé účinky nebo schopnost dobíjet organismus. Jde však o folklor a osobní interpretace, nikoli o vědecky ověřená tvrzení.
Kbílský vrch leží v lesním prostředí a jeho odlehlejší poloha spolu s kamenným útvarem vytváří prostor pro různé výklady. Vedle legendy tu přitom zůstává střízlivé geologické vysvětlení: podobu balvanů mohlo utvářet zvětrávání a jejich pozdější pohyb.
Rozhledna Kbíl je jen pár kroků
Od dolmenu je rozhledna vzdálená přibližně 150 až 200 metrů. Věž vznikla v roce 2008 jako telekomunikační a vyhlídková stavba. Měří 42 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 27 metrů.
Za dobré viditelnosti se z ní otevírají pohledy směrem ke Strakonicím a na Šumavu s vrcholy Boubín, Bobík a Libín. V krajině lze spatřit také Kleť, Brdy a Písecké hory; za příznivých podmínek je vidět i Temelín.
Cesta lesem od Pod Kbílem
Jedna z přístupových tras vede po žluté turistické značce z okolí silnice mezi Liběticemi a Úlehlí. Jako výchozí místa se uvádějí také Pod Kbílem a Švejcarova Lhota. Od silnice nebo místa, kde se zaparkuje, je to k rozhledně a kamenům zhruba kilometr lesní cestou; délka se mění podle zvolené trasy.
Lokalita náleží k obci Úlehle v Jihočeském kraji a Švejcarova Lhota je její místní částí. Starší popisy někdy spojovaly místo s Česticemi. Při hledání trasy se proto hodí zadat Kbíl, rozhlednu Kbíl nebo Pod Kbílem, protože samotný přírodní útvar nemá poštovní adresu.
Cesta vede lesem a místy stoupá, proto se hodí pevná obuv. U balvanů je namístě s nimi nehýbat a nemanipulovat ani s případnými kamennými mužiky.