Budovu na adrese Velehradská třída 714 si při procházce Uherským Hradištěm snadno zapamatujete podle výrazného průčelí a kopule. Někdejší synagoga dnes funguje jako Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. Kromě knih a kulturního programu tak nabízí také setkání s historií města, i když z původního sakrálního interiéru se dochovalo jen málo.
Stavba s novorománským průčelím
Synagoga byla postavena v roce 1875 na místě někdejšího hradebního okruhu. Původně měla podobu jednolodní haly s galerií a sloužila židovské obci v Uherském Hradišti. Výrazná architektonická podoba, kterou lze číst na stavbě dodnes, vznikla při úpravách v roce 1904. Tehdy přibylo novorománské průčelí a secesní kupole.
Vstupní fasádu utváří vysoká předsíň s vítězným obloukem, neorománské sloupy a sdružená okna. Doplňují ji půlkruhové štíty a okuly, zatímco boční stěny mají další půlkruhová okna. Na jihovýchodní straně se nad tamburem zvedá polygonální kupole, která patří k nejviditelnějším znakům celé stavby a odlišuje ji od okolních domů.
Rabování a požár za okupace
Do historie budovy zasáhla nacistická okupace. Dne 22. června 1941 do synagogy vtrhlo gestapo spolu s místními členy fašistické organizace Vlajka. Interiér byl vyrabován a zničen. Z vybavení zmizely například varhany, křišťálový lustr, bohoslužebné předměty, matriky i židovské symboly.
První pokus o zapálení stavby nebyl dokončen. K dalšímu žhářskému útoku došlo 12. srpna 1941 a hasiči tehdy nemohli zasáhnout včas. V listopadu téhož roku koupilo ruiny město za 30 000 korun. Zpočátku se počítalo s odstraněním objektu, po druhé světové válce však zvítězil záměr stavbu zachovat a využít jinak.
Z kulturního domu se stala knihovna
Po válce budova sloužila jako kulturní dům. Její prostory využívala Slovácká filharmonie, pěvecké sdružení Svatopluk i veřejná knihovna. Ta v přízemí zahájila provoz v září 1951. Původní vnitřní uspořádání se nedochovalo, některé konstrukční prvky ale připomínají zdobené nosné litinové sloupy. Další sloupky byly doplněny při pozdější rekonstrukci.
Další požár vypukl 7. března 1966. Následná obnova trvala dva roky a od té doby objekt slouží už výhradně knihovně. Také její provoz ale později přerušila přírodní katastrofa: v červenci 1997 zaplavila přízemí povodeň a budova utrpěla značné škody.
Interiéry se opravovaly v letech 1998 až 1999. Čtenářům se knihovna znovu otevřela 8. listopadu 1999 a na konci téhož roku byla budova prohlášena nemovitou kulturní památkou. V září 2002 skončila obnova fasády, při níž se vrátila původní barevnost a některé ozdobné prvky. Městské materiály uvádějí také opravu kupole v roce 2004.
Pamětní deska připomíná zaniklou obec
Při pohledu na fasádu nelze přehlédnout pamětní desku s českým a hebrejským nápisem. Věnovali ji rodáci z Uherského Hradiště žijící v Izraeli a odhalena byla na začátku května 1992. Připomíná hradišťské Židy, kteří byli za druhé světové války umučeni, i rok, kdy synagoga vznikla.
Současná knihovna nabízí beletrii i odborné knihy, meziknihovní výpůjční službu, internet, čítárnu a dětské oddělení v podkroví. Právě tam se v roce 2000 zrodila Noc s Andersenem. Z místního nápadu se později stal projekt rozšířený do stovek knihoven v Česku, na Slovensku i v zahraničí.
Bývalá synagoga je součástí městského turistického okruhu a nachází se nedaleko františkánského kláštera, kostela Zvěstování Panny Marie, gymnázia, Zelného trhu i historického centra. Jako zajímavost se uvádí také výhled z kupole, její návštěva však nemusí být v současnosti běžně přístupná veřejnosti. Z ulice je každopádně dobře patrné spojení výrazné architektury, paměti židovské obce a dnešního knihovního života.