V prohlubni někdejšího jámového lomu u silnice směrem na Týnec je vidět vstup do starého vápencového dolu. Za uzavřenými vraty se skrývá rozsáhlý systém štol, který dnes není přístupný veřejnosti. Jeho podzemní chodby místo návštěvníků obývají především zimující netopýři.
Podzemí po těžbě krystalického vápence
Důlní dílo má tři patra a jeho chodby měří až 1 100 metrů. Vedle zoologického významu připomíná někdejší dobývání krystalického vápence a zajímavé je také z geologického, speleologického i báňsko-historického hlediska.
Území bylo 6. prosince 1984 vyhlášeno přírodní památkou Loreta. Ochrana se týká bývalého dolu i jeho přírodních hodnot. Někdejší místo těžby dnes poskytuje úkryt živočichům, kteří v něm tráví zimu.
Zimoviště, které potřebuje klid
Štoly patří k nejvýznamnějším zimovištím tohoto typu v západních Čechách. Zaznamenán tu byl například netopýr velký, řasnatý, vodní a ušatý. Složení i počet pozorovaných druhů se mohou rok od roku měnit, takže při pohledu zvenčí není jisté, že návštěvník nějakého netopýra spatří.
Loreta je zimním úkrytem, nikoli hnízdištěm netopýrů. Protože zimující zvířata potřebují nerušené prostředí, dovnitř se nevstupuje. V uzávěře je ponechán otvor, kterým mohou netopýři prolétat; do vrat ani do otvoru se nezasahuje.
Portál a zřícenina kaple v okolí
Pro návštěvníky je přístupný pohled na vstupní portál zvenčí. Podzemní chodby nejsou běžně otevřené a Loreta není místem pro prohlídku dolu. Zajímavost místa spočívá také v kontrastu mezi pozůstatkem těžby, který je vidět, a životem netopýrů skrytým za uzavřeným vstupem.
V okolí se nachází zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého. Přírodní památka leží v obci Týnec v Plzeňském kraji a spojuje stopy báňské činnosti s ochranou zimoviště netopýrů.