Muzeum rodu Pernerů a Týnce nad Labem najdete v přízemí bývalé školy na Komenského náměstí čp. 235. Jeho expozice spojuje příběhy místních řemesel, podniků a osobností s vývojem města na Labi. Jedním z hlavních témat jsou Pernerové, kteří v Týnci roku 1864 založili strojírenskou továrnu.
Škola, která se proměnila v muzeum
Dům, v němž dnes expozice sídlí, patří k místní historii sám o sobě. Zděná patrová škola zde stála už od roku 1800. Po požáru, který město v roce 1834 těžce poškodil, byla opravena a o několik let později, v letech 1837 až 1838, rozšířena. S rostoucím počtem žáků přestala stačit, a tak v její blízkosti v letech 1904 až 1905 vyrostla nová školní budova.
Muzejní prostory prošly celkovou rekonstrukcí v roce 2013. Někdejší škola tak dnes uchovává doklady o proměnách Týnce a jeho obyvatel.
Od archeologických nálezů k řemeslům
Vyprávění začíná dávným osídlením okolí. Mezi vystavenými tématy jsou nálezy z laténského i slovanského období a staré městské pečeti. Další část přibližuje vývoj města a jeho řemesel i cechů.
Na ně navazuje hospodářská minulost Týnce. Muzeum se věnuje mlýnům, pivovarnictví, perleťářství i kamenolomům a dalším činnostem, které ovlivňovaly každodennost místních. Vývoj města přibližuje také jeho poloha u Labe a přechodu přes řeku, stejně jako pozdější příchod železnice a rozvoj průmyslu. K historickým dokladům patří i faksimile zápisu o Týnci v Kosmově kronice.
Podnikatelský rod a život města
Kořeny Pernerových jsou spojené s mlynářstvím a podnikáním, později se rod výrazně zapsal také do strojírenského průmyslu. Továrna založená bratry Pernerovými v roce 1864 podpořila rozvoj Týnce a promítla se do jeho společenského i urbanistického vývoje.
Pernerové se zapojovali také do veřejného dění. S jejich působením se pojí zřízení telegrafní stanice, organizace Národní gardy v roce 1848 i elektrifikace části města. Ferdinand Perner založil roku 1894 Opatrovnu Luisy Pernerové na počest své manželky. Zařízení se staralo o malé děti a předcházelo pozdějším mateřským školám. Muzeum uchovává také jeho zápisovou knihu.
Divadlo, knihovna i výtvarníci
Expozice zachycuje vedle hospodářských dějin také ochotnické divadlo, kino, spolky a politické poměry. Mezi osobnostmi spojenými s Týncem je spisovatel a literární historik František Hampl, narozený zde roku 1901. Jeho otec František pracoval v Pernerově strojírně jako strojní inženýr a později se stal jejím ředitelem. František Hampl se podílel také na založení městské knihovny v roce 1915.
Muzeum představuje rovněž malíře a výtvarného kritika Miloše Jiránka. Uchovává jeho korespondenci i fotografie obrazů s týneckými motivy. S Jiránkem souvisí také připomínka Františka Xavera Šaldy, který k němu měl odborný i osobní vztah.
V centru Týnce
Jde o komorní muzeum, jehož návštěvnost se v posledních letech pohybovala ve stovkách lidí ročně. Vedle fotografií a dokumentů nabízí pohled na konkrétní rodiny, podniky a osobnosti, které utvářely místní dějiny. Sídlí na Komenského náměstí 235, kde se nachází také městské informační středisko. Návštěvu muzea je možné domluvit telefonicky; otevírací doba se může měnit.
Prohlídku lze spojit s návštěvou kostela Stětí svatého Jana Křtitele, pozdně gotické tvrze nebo hřbitovního kostela Panny Marie Sedmibolestné.