V ulicích Hradská a Na Hradě, na severovýchodním okraji Týnce nad Labem, se dochovala část někdejšího opevněného sídla. Stojí vysoko nad pravým břehem řeky na skalnaté ostrožně, odkud je patrný vztah stavby k okolnímu terénu. Areál je dnes uzavřený a leží v soukromém hospodářském dvoře; prohlédnout si jej lze pouze z veřejně přístupných míst.
Palác, který přežil jako sýpka
Nejvýraznějším pozůstatkem je podsklepená, věžovitě působící budova obdélného půdorysu o rozměrech přibližně 15 × 8,5 metru. Odborné popisy ji označují za hroutící se věžovitý palác. Právě tato formulace vystihuje, že z původního sídla se zachovala jen část a jeho přesnou podobu dnes nelze snadno určit. Místní název Na Hradě odkazuje na stavbu, kterou je možné chápat jako středověkou tvrz, případně menší hrad.
Na severu areálu se patrně nacházelo další opevnění. Jeho stopy zanikly při budování poplužního dvora, jenž je dodnes součástí hospodářského zázemí. Historická stavba tak není samostatnou zříceninou v krajině, ale prvkem areálu, který se postupně přizpůsoboval zemědělskému využití.
Ke změně účelu došlo na konci 17. století. V letech 1690 až 1694 byl palác opraven a upraven na sýpku. Nejvyšší část mohla sloužit také jako příležitostný byt nebo letohrádek s vyhlídkou; v roce 1696 se připomíná dřevěný ochoz. Z někdejšího sídla se tak stala především hospodářská budova.
Nejistý začátek a pozdější chátrání
Počátky tvrze nejsou přesně doložené. Týnec se v písemných pramenech objevuje už roku 1110, tento údaj ale nepotvrzuje, že tehdy existovala i dochovaná stavba. Starší místní výklady spojovaly její historii s ranějšími dějinami města a zmiňovaly obléhání husity v roce 1426. Odborné popisy jsou opatrnější: vznik areálu kladou do vrcholného středověku, případně do 14. století nebo do období husitských válek.
Podle jedné odborné interpretace mohla tvrz vzniknout poté, co byl během husitských válek rozchvácen majetek sedleckého kláštera a v oblasti získali vliv páni z Miletínka. Roku 1553 se sídlo uvádí v souvislosti s připojením k vrchnostenskému domu v Týnci, který Pernštejnové začlenili do svého panství. Zmínky o tvrzi pokračují ještě v 17. století, její původní úloha panského obydlí však postupně zanikla.
Budova měla sedlovou střechu ještě v 80. letech 20. století. Později se zřítila spolu s částí stropů druhého patra a z paláce zůstalo torzo vystavené povětrnosti. Tvrz tak nejprve změnila své využití a teprve po ztrátě původní funkce začala postupně chátrat. Při pohledu z veřejných míst je dnes možné vnímat mohutnost dochovaného zdiva i polohu na ostrožně nad Labem, do uzavřeného areálu ale vstupovat nelze.