Zámek Mitrowitz leží na pravém břehu Lužnice, nedaleko silničního mostu v Kolodějích nad Lužnicí. Při prohlídce tu lze sledovat několik vrstev dějin: od renesanční tvrze s vodním příkopem přes barokní přestavbu až po rozsáhlou obnovu, kterou si vyžádalo dlouhé chátrání i povodeň v roce 2002. K areálu patří také park a v okolí se nachází rodová krypta Wratislavů, židovský hřbitov nebo připomínka loutkáře Matěje Kopeckého.
Nejprve tvrz, potom zámek Wratislavů
Předchůdkyní dnešního sídla byla renesanční tvrz, kterou oficiální historie datuje do roku 1565 a spojuje s Adamem Čabelickým ze Soutic. Jiné podání klade její vznik až do období po smrti Jana ze Soutic v roce 1567. Tvrz měla lichoběžníkový půdorys a obklopoval ji příkop napájený Lužnicí.
Zápis v zemských deskách z roku 1704 zachycuje kamennou stavbu se šindelovou střechou. Kromě kuchyně, pokoje, sklepa a spižíren v ní byl také mlýn se dvěma složeními. V prvním patře se nacházelo pět pokojů, ve druhém další tři místnosti a velká jídelna. Téhož roku byl statek prodán v dražbě a získali jej Wratislavové z Mitrowicz.
Současnou podobu začal areál nabývat při přestavbě v letech 1737 až 1741. František Karel Wratislav s manželkou Marií Annou, rozenou Kinskou, nechali rozšířit obytnou část a připojit kapli svaté Anny. Práce vedl Jan Ferdinand Hübner, uváděný také jako Jan Hybner. Jeho architekturu ovlivnila tvorba Kiliána Ignáce Dienzenhofera.
Kaple svaté Anny a výjevy z dalekých cest
Jedním z nejvýraznějších prostorů zámku je kaple svaté Anny. Její půdorys tvoří průnik elipsy a obdélníku a malovaná architektura opticky zvětšuje interiér. Klenbu pokrývají fresky Georga Wilhelma Neunhertze s Nejsvětější Trojicí a Pannou Marií na loďce, ve cviklech jsou vyobrazeni čtyři evangelisté. Na kruchtě stojí varhany z roku 1818. Obraz svaté Anny na hlavním oltáři se připisuje Petru Brandlovi, jeho autorství však není potvrzené.
V prvním patře zaujmou také čtyři místnosti s rokokovými nástěnnými malbami z 80. let 18. století. Objevují se na nich galantní a žánrové výjevy, pyramidy, antické ruiny i přístavy. Výzdoba mohla souviset s osudy Václava Vratislava z Mitrovic, přezdívaného Tureček. Jako patnáctiletý panoš se účastnil poselstva Rudolfa II. do Cařihradu, dostal se do zajetí a zkušenosti z několikaletého pobytu později zachytil v cestopisu.
Lužnice zajišťovala vodu, ale přinesla i pohromu
Řeka dlouho sloužila jako zdroj vody pro příkop a mlýn. V roce 1840 mlýn z původní renesanční části zrušili a přenesli na protější břeh; změnilo se přitom také řečiště. Uvolněné místo umožnilo rozšířit park, jehož založení se datuje už do roku 1753.
Do krajiny zasáhla výstavba Orlické přehrady v 60. letech 20. století. Hladina Lužnice stoupla, jez pod zámkem zanikl a park se zmenšil kvůli rozšíření koryta a vybudování protipovodňového valu. V srpnu 2002 pak voda v areálu vystoupala do výšky několika metrů. Závažně poškodila statiku zámku i barokní interiér kaple.
Obnova po letech chátrání
Po znárodnění sloužila hospodářská část areálu zemědělskému družstvu a zámek fungoval jako muzejní depozitář. V roce 1970 navíc na střechu dopadlo vojenské letadlo. Rodová linie Wratislavů z Mitrowicz a Schoenfeldu vymřela po meči v roce 1943 Evženem Wratislavem. Majetek poté připadl jeho sestře Marii Terezii a následně byl znárodněn.
Společnost Mitrowicz získala zámek v roce 2008 a začala připravovat jeho záchranu. Následovaly průzkumy a statické zajištění, opravy střechy a krovu, sanace suterénu, práce na drenážích a izolacích i obnova oken, dveří, podlah a kamen. Podle údaje vlastníka se z areálu odvezlo přibližně 6 500 tun odpadu, navážek a suti.
Fresky a štukovou výzdobu restaurátoři obnovovali v letech 2012 až 2017. Práce na mobiliáři kaple včetně oltáře, kazatelny a varhan probíhaly v letech 2015 až 2019; zapojili se do nich také restaurátoři z Vyšší odborné školy restaurátorské v Písku. Zámek se začal ve větším rozsahu otevírat veřejnosti v roce 2016 a obnovená kaple se stala jedním z hlavních cílů prohlídek.
K 1. září 2026 oficiální web uvádí, že je areál kvůli rozsáhlým stavebním pracím dočasně uzavřen a datum znovuotevření není potvrzené. Zámek má adresu Koloděje nad Lužnicí 1, Týn nad Vltavou.