Betonová hráz, dlouhá mostovka a široká vodní hladina patří k výrazným místům na Vltavě u Týna nad Vltavou. Vodní dílo Hněvkovice ale není jen dominantou v krajině: vzniklo především kvůli zásobování Jaderné elektrárny Temelín technologickou vodou. Současně zdejší voda pohání elektrárnu a tok slouží také plavbě.
Hněvkovice se stavěly v letech 1986 až 1992 a do provozu byly uvedeny v roce 1992. Spolu s níže položeným Kořenskem tvoří nejmladší část Vltavské kaskády.
Nádrž pro elektrárnu i vltavskou krajinu
Nádrž zadržuje přibližně 22,2 milionu kubíků vody. Zabírá asi 312 hektarů a její vzdutí sahá 18,6 kilometru proti proudu, až k jezu v Hluboké nad Vltavou. Jejím hlavním úkolem je pomáhat zajistit dostatek vody pro Temelín.
Na levém břehu stojí čerpací stanice, která vodu dopravuje do areálu elektrárny. Díky ní lze zabezpečit odběr technologické vody také v době nižšího průtoku řeky. Stanice má vlastní rozvodnu 110 kV a provozně je propojená s vodní elektrárnou. Jednotlivé části přitom mají odlišné úlohy: nádrž vodu zadržuje, čerpací stanice ji posílá do Temelína a elektrárna využívá sílu vody k výrobě elektřiny.
Co ukrývá betonová hráz
Gravitační hráz z betonu je vysoká 16,5 metru. Na její koruně vede 191 metrů dlouhá mostovka. Odtok regulují tři korunové přelivy, každý široký 12 metrů, jejichž ocelové segmenty se ovládají elektricky. Součástí díla je také spodní základová výpust a stavební část plavební komory.
V elektrárenské části se nacházejí vtoková hradidla, česle na zachycování nečistot, čisticí stroj, ocelové tabulové uzávěry i betonové savky. Zvenčí jsou vidět jen některé prvky, přehrada je ale rozsáhlý provozní celek s řadou zařízení ukrytých v její konstrukci.
Elektřinu vyrábějí dvě Kaplanovy turbíny
Vodní elektrárna je umístěna v levobřežní části hráze. Má dvě soustrojí s Kaplanovými turbínami, každé s výkonem 4,8 megawattu; dohromady tedy 9,6 megawattu. Jde o pološpičkový zdroj, jehož výroba se přizpůsobuje potřebám elektrizační soustavy.
Generátory vyrábějí elektřinu o napětí 6,3 kV a dodávají ji přímo do rozvodny čerpací stanice. Soustrojí TG1 prošlo v letech 2019 až 2021 komplexní modernizací, která měla zvýšit účinnost a umožnit úspornější využívání vody. Jeho uváděný výkon činí 4,8 megawattu.
Provoz na dálku, pohled zvenčí
Hněvkovice jsou plně automatizované a jejich provoz se řídí z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích. Dispečink sleduje také níže položenou elektrárnu Kořensko. Ta pomáhá vyrovnávat změny průtoků pod Hněvkovicemi a využívá i vodu z Lužnice.
Okolí vodního díla nabízí pohled na hráz, mostovku, přelivy a nádrž. Do provozních prostor elektrárny ani čerpací stanice nelze počítat s běžným volným vstupem. ČEZ v minulosti pořádal časově omezený komentovaný program, který spojoval Hněvkovice s čerpací stanicí pro Temelín. Vodní dílo lze také začlenit do výletu po Vltavské kaskádě nebo spojit s návštěvou Týna nad Vltavou a Kořenska.