Na Santon se z Tvarožné stoupá pěšinou po jihovýchodním úbočí. Vrchol ve výšce 296 metrů leží asi deset kilometrů východně od Brna a nabízí výhledy na Tvarožnou, Slavkov, Vyškov i Brno. Za dobré dohlednosti jsou vidět také Pálava, Ždánický les nebo Drahanská vrchovina. Kopec je součástí naučné stezky Bitvy u Slavkova a jeho návštěvu lze spojit například s pomníkem generála Valhuberta, Žurání nebo Mohylou míru.
Vrchol, kde se vystřídala kaple a vojenské opevnění
Na kopci stála kaple pravděpodobně už kolem roku 1700. Byla zčásti zděná a zčásti dřevěná, ale roku 1786 ji zrušili v rámci josefinských reforem a její majetek připadl kostelu ve Tvarožné. Když se v prosinci 1805 francouzská armáda připravovala na střet s rakouskými a ruskými vojsky, starší stavbu rozebrali. Její materiál posloužil při budování okopů a dělostřeleckých stanovišť.
Současná kaple Panny Marie Sněžné byla postavena roku 1832 na základech předchozí stavby. Opravy se dočkala mimo jiné v letech 1928 a 1999. Archeologický průzkum v roce 1986 odkryl základy původní kaple i pozůstatky opevnění z roku 1805.
Stavba má obdélníkový půdorys, stanovou střechu a drobnou dřevěnou věžičku. Nad obloukovým vchodem je štít s mariánským reliéfem, uvnitř se nachází oltář Panny Marie. V roce 2013 byla z kaple ukradena měděná báň a kříž. Při následné obnově, na níž se podílely obec, Jihomoravský kraj i veřejná sbírka, dostala stavba novou věžičku a opravenou střechu.
Francouzské dělostřelectvo na Santonu
Při bitvě 2. prosince 1805 tvořil Santon důležitý opěrný bod levého křídla francouzské armády. Z jeho svahu mohlo dělostřelectvo kontrolovat prostor směrem k Tvarožné, Sivicím, Staré poště i silnici spojující Brno a Olomouc. Obranu kopce vedl generál Michal Marie Claparede. Francouzské jednotky pod velením maršála Lannese zde čelily spojeneckým silám spojeným s generálem Petrem Ivanovičem Bagrationem.
Podle historických podkladů hájilo Santon osmnáct francouzských děl a vojáci 17. lehkého pluku. Boje zasáhly také Tvarožnou. U kopce utrpěl zranění francouzský generál Jean Marie Melon Roger Valhubert; o několik dní později zemřel v Brně. Jeho památku připomíná pomník u silnice nedaleko obce.
Vojenskou minulost připomíná také Galerie vojevůdců na severní stěně kaple. Portréty Bagrationa, Claparedeho a Valhuberta vytvořil tvaroženský rodák a výtvarník Vladimír Drápal. Naproti kapli stávala replika francouzského osmiliberního kanonu Gribeauval, pojmenovaná Jeanette. V terénu zůstaly stopy opevnění, které archeologové zkoumali a částečně obnovili.
Poutní tradice a chráněné svahy
Kaple je zasvěcena Panně Marii Sněžné, jejíž svátek připadá na 5. srpna. Místní pouť se koná první neděli po tomto datu. Pravidelné bohoslužby se v kapli nekonají; mimořádné mše se zde mohou uskutečnit a interiér je možné navštívit při zvláštních příležitostech.
Santon je zároveň přírodní památkou o rozloze přibližně 6,6 hektaru. Kopec tvoří slepence a na jeho svazích se uchovala teplomilná stepní vegetace, suché trávníky, křoviny i suťové porosty. Na jaře tu rostou například fialky, kosatce skalní a rozchodníky. Při pohybu po kopci je třeba zůstávat na cestách, aby nedocházelo k poškozování chráněných stanovišť.
Jméno a pověsti spojené s kopcem
Původ názvu Santon není jistý. Jedno vysvětlení ho spojuje s kopcem stejného jména, který měli francouzští vojáci poznat při Napoleonově tažení do Egypta. Pravděpodobnější hypotéza odvozuje pojmenování od výrazu Saint Antoine, tedy Svatý Antonín, a možného omylu francouzských kartografů. Dříve se vrchu říkalo Padělek, Tvaroženský kopeček nebo U kaple; po roce 1805 se používalo také jméno Napoleonův kopec.
Santon doprovází i vyprávění o dřevěné sošce Panny Marie, která údajně přežila vhození do ohně. Její další osud se v různých verzích liší a dnešní soška je podle obce keramickou kopií. K legendám patří také příběh, že Napoleon při průzkumu bojiště uvázal koně přímo v kapli. Každoročně se pod Santonem konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.