V Tuchoměřicích nedaleko Prahy můžete při dni otevřených dveří navštívit rozlehlý areál na Zámeckém vrchu. Běžně se mu říká zámek, památkově jde ale o jezuitskou rezidenci. Kromě kostela sv. Víta tu najdete nádvoří s arkádami, historickou studnu i zahrady členěné terasovými zdmi.
Od středověké tvrze k jezuitské rezidenci
Počátky komplexu sahají ke středověké tvrzi, jejíž přesné založení není v pramenech jednoznačně datováno. Za rodu Služských z Chlumu se sídlo proměnilo v renesanční šlechtickou rezidenci. Tuchoměřice byly v 16. století také významným centrem Jednoty bratrské.
Roku 1615 získal panství Otta Jindřich z Vartenberka. Ještě před rokem 1623 je prodal jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze. Jezuité pak starší sídlo přestavěli na barokní rezidenci. Hlavní stavební práce probíhaly v letech 1665 až 1669 podle návrhu italského stavitele Giovanniho Domenica Orsiho, uváděného také jako de Orsini. Kostel sv. Víta vznikl v letech 1666 až 1668.
Rezidence má čtyři křídla a patrové uspořádání. Na vnitřním nádvoří jsou v přízemí arkády s plnými oblouky, v patře pak široké obdélné otvory s volutovými konzolkami, z nichž některé později dostaly okna. V západním křídle se dochovaly rokokové dveře a v kostele nástěnné malby připisované Josefu Kramolínovi, datované rokem 1768.
Na začátku 18. století přibylo dlouhé severovýchodní křídlo. Areál sloužil nejen k bydlení a duchovnímu životu, ale měl i hospodářské zázemí. Tvořil jej vnitřní a vnější dvůr, studna a zahrady s terasovými zdmi.
Od úředních bytů k léčebně
Jezuité zde působili do zrušení řádu v roce 1773. Majetek následně připadl Studijnímu fondu Království českého. Roku 1811 bylo panství nabídnuto ve veřejné dražbě a v roce 1830 se stalo součástí šlechtického konviktu. Později přešlo pod správu Náboženské matice české.
V 19. století sloužila bývalá rezidence hlavně jako zázemí panství: sídlily tu kanceláře a byty úředníků, část prostor využívala fara. Roku 1889 vznikla novorenesanční obytná budova čp. 68, která uzavřela dvůr. Pozdější úpravy však její historickou hodnotu výrazně snížily.
V roce 1898 si areál pronajala Pislingovská nadace a 4. října 1899 zde začal fungovat Ústav Františka Josefa I. pro rekonvalescenty. O pacienty pečovaly milosrdné sestry sv. Karla Boromejského. Od roku 1953 patřil areál nemocnici Motol a sídlila v něm léčebna dlouhodobě nemocných. Po jejím přestěhování do Motola v roce 1987 budovy zůstaly opuštěné až do roku 1998.
Opravy pokračují, areál znovu ožil
Po převzetí komplexu v roce 1998 začala postupná obnova. Opravovaly se střechy, okapy, kanalizace, elektroinstalace, vytápění a okna, později také krov, fasády, arkády, nádvoří a vybrané interiéry. V srpnu 2025 byla dokončena oprava jižní fasády, práce na celém areálu ale pokračují.
Vlastníkem bývalé jezuitské rezidence je dnes komunita Chemin Neuf, která tu pořádá duchovní, vzdělávací a komunitní programy. Plánuje se také společenský sál pro místní spolky, dětské kroužky a obecní aktivity. Na obnovu přispívá veřejná sbírka zahájená v prosinci 2023. V areálu je rovněž apartmán sv. Víta s kapacitou nejvýše pěti osob.
Prohlídka a výlety v okolí
Rezidence na adrese Školní 1 není běžně přístupná jako klasický státní zámek. Komentované prohlídky se konají při dni otevřených dveří kláštera, obvykle v první polovině června. Při návštěvě je třeba počítat s tím, že jde o komunitní a částečně soukromý areál.
Výlet do Tuchoměřic lze spojit s návštěvou románské rotundy v Přední Kopanině, zříceniny hradu Okoř, památníku v Lidicích nebo Zooparku Zájezd. Okolím Únětického potoka a letiště vedou také pěší a cyklistické trasy.