Na skalnatém ostrohu nad Úpou, v dnešní Školní ulici, stojí Muzeum Podkrkonoší. Jeho návštěva začíná ještě před vstupem do expozic: budova vznikla na základech trutnovského hradu a pozdějšího renesančního zámku. Z někdejšího opevněného sídla se dochovaly hlavně gotické suterénní prostory, zatímco klasicistní podobu získal objekt v polovině 19. století.
Hrad byl součástí obrany města a jeho počátky se kladou pravděpodobně do druhé poloviny 13. století. Spolehlivější písemné zprávy o něm pocházejí až ze 14. století. Trutnovské sídlo se připomíná také v souvislosti s Karlem IV., který se snažil získat některá zastavená místa zpět pod královskou správu.
Hrad, zámek, škola a lazaret
V průběhu staletí se měnilo využití i podoba stavby. Za Šumburků se na počátku 16. století hrad spojoval s ražbou falešných mincí. Po roce 1547 jej Kryštof z Gendorfu přestavěl na renesanční zámek. Za třicetileté války stavbu poškodili Švédové a v pozdější době sloužila mimo jiné jako sklad soli.
Roku 1775, během nevolnického povstání, ukryli trutnovští měšťané v objektu důležité listiny a cennosti. V letech 1851 až 1853 byl bývalý zámek upraven na školu. Po bitvě u Trutnova v roce 1866 pak posloužil jako lazaret pro raněné vojáky. Podle turistických materiálů jej tehdy navštívil také císař František Josef I.
Muzeum založil roku 1890 z podnětu tehdejšího trutnovského starosty Josefa Flögla. V budově je doloženo nejpozději od roku 1927; jiné regionální údaje uvádějí, že celé prostory někdejšího hradu získalo až v roce 1950. Historické proměny objektu tak tvoří součást příběhu, který muzeum vypráví.
Od šlechtických sídel k venkovským usedlostem
Dlouhodobé expozice přibližují různé vrstvy minulosti Trutnovska. Hrady Trutnovska se věnují opevněným sídlům, jejich vztahu ke krajině a ochraně důležitých cest. Na ně navazují Zámky Trutnovska, které ukazují, jak se panská sídla proměňovala a jakou roli hrála v životě regionu. Vedle jednotlivých staveb se tu otevírají také témata osídlení, obrany a vrchnostenské správy.
Další expozice zavádí návštěvníky do prostředí venkovských stavení. V materiálech se objevuje pod názvy Chalupy Trutnovska i Venkovské usedlosti Podkrkonoší. Představuje lidovou architekturu Krkonoš a Podkrkonoší a přibližuje způsob života lidí, kteří své domy přizpůsobovali místnímu klimatu i materiálům, jež měli k dispozici.
Trutnovská bitva a její následky
Událostem z 27. června 1866 je věnována samostatná dlouhodobá prezentace. Bitva u Trutnova patřila k prusko-rakouské válce a bývá označována za jedinou vítěznou bitvu rakouské armády na takzvaném Severním bojišti. Expozice se nezastavuje jen u vojenského střetu. Připomíná také takzvanou trutnovskou zradu: obvinění místních obyvatel ze spolupráce s Prusy, po němž byli někteří Trutnované odvlečeni do pruského Hlohova.
V přízemí stojí originál sochy císaře Josefa II.; její kopii najdete na Krakonošově náměstí. Na chodbách jsou umístěné také pamětní desky, které původně patřily k trutnovským pomníkům.
Výstavy, sbírky a odborné zázemí
Muzeum pořádá krátkodobé výstavy, přednášky, besedy, semináře, projekce, koncerty i vzdělávací programy. Za nimi stojí také rozsáhlá práce se sbírkami, které jsou rozdělené do osmi podsbírek: archeologie, archiv, fotografie, etnografie, kulturní historie, militaria, výtvarné umění a uměleckoprůmyslové práce.
Odborná knihovna se zaměřuje mimo jiné na historii, archeologii, etnografii, výtvarné umění, sudetika a regionální literaturu. Další rozvoj muzea má podpořit plánované využití bývalé věznice ve Vězeňské ulici jako depozitáře a odborného zázemí. Projekt připravovaný v roce 2025 počítá s konzervátorskou dílnou, pracovnami kurátorů a malým nádvořím určeným pro kulturní akce. Muzeum tento záměr spojuje s tím, že stávající depozitáře jsou téměř naplněné a sbírky dál rostou.
Muzeum sídlí v centru Trutnova vedle kostela Narození Panny Marie. Jeho návštěvu lze spojit s procházkou městskou památkovou zónou nebo s poznáváním míst spojených s opevněným Trutnovskem. Otevírací doba, vstupné i program se mohou měnit.